9 C 363/2023-19 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 96 305,30 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které měla žalovaný možnost opakovaného čerpání finančních prostředků v rámci smluveného úvěrového rámce ve výši 95 000 Kč a takto vyčerpané částky se zavázal řádně a včas vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě tj. v pravidelných měsíčních splátkách v jednotlivé výši 4 % z aktuální dlužné částky, přičemž splatnost každé splátky byla stanovena na 20. den příslušného kalendářního měsíce. Dále se žalovaný zavázal společně s vyčerpanou jistinou vrátit žalobkyni i smluvené obchodní úroky. V průběhu smluvního vztahu žalovaný vyčerpal celkem částku 102 953,50 Kč, přičemž uhradil pouze 19 368 Kč. Jelikož žalovaný následně řádným způsobem nehradil své závazky, žalobkyně po předchozích marných výzvách úvěr zesplatnila ke dni 23. 3. 2023, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splacením splátky déle než tři měsíce. Žalobkyně současně s tímto zesplatněním žalovaného vyzvala k okamžitému doplacení celé dlužné částky, která představovala výši 96 305,30 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 93 999,19 Kč, nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč a poplatků za pojištění ve výši 706,11 Kč. Žalovaný však na tento svůj závazek nic neuhradil a žalobkyni nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.3. Žalovaný se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřil a současně byl nekontaktní.4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému úvěr tzv. revolvingového typu, který umožňoval žalovanému opakované čerpání finančních prostředků v rámci stanoveného limitu. Z přiložených důkazů, zejména pak z úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek má soud za prokázáno, že žalovaný byl povinen tyto vyčerpané částky řádně a včas splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši odvislé od aktuální výše dlužné částky. Splatnost jednotlivých splátek byla stanovena ke 20. dni následujícího měsíce po čerpání úvěru. Z platební historie poté plyne, že žalovaný se dostal do prodlení s řádným splácením svých závazků, čímž žalobkyně následně využila svého oprávnění a zbytek nesplaceného úvěru ke dni 23. 3. 2023 zesplatnila, když žalovaný načerpal celkem částku 102 953,50 Kč, přičemž uhradil pouze 19 368 Kč, přičemž tato částka byla započítána na úroky, poplatky a jistinu. Po zesplatnění pak zůstala dlužná částka ve výši 96 305,30 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 93 999,19 Kč, poplatků za pojištění ve výši 706,11 Kč, z nákladů na vymáhání v celkové výši 600 Kč, jakožto náhradu za náklady vzniklými v souvislosti s opakovaným upomínáním žalovaného k plnění jeho smluvních povinností a dále ze smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Dále pak soud shledává oprávněným nárok žalobkyně na příslušenství pohledávky, které představuje kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 16 950,59 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 789,26 Kč a dále obchodní úrok ve výši 15 % ročně z částky 93 999,19 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 96 305,30 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení nekontaktní a nečinný a k žalobě samé se žádným způsobem nevyjádřil, soud v rámci hodnocení věci vycházel tedy pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů s tím, že tvrzení a důkazy jsou ve vzájemné shodě a tvrzení žalobkyně jsou tedy náležitě důkazně podložena, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 23 019,40 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 4 980 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, 21 % DPH 3 326,40 Kč a soudní poplatek ve výši 3 853 Kč.