9 C 393/2023-50 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby z probíhající exekuce na majetek povinného , jméno FO, , nar. , datum, , kterou provádí soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, Exekutorský úřad Šumperk pod sp. zn. 139 EX 18591/13 na základě pověření Okresního soudu v Lounech č.j. 7 EXE 4455/2013-14 ze dne 8. 11. 2013 byl vyloučen osobní automobil , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Svůj návrh odůvodnil tím, že s povinným uzavřel dne , datum, kupní smlouvu na základě které se stal vlastníkem předmětného automobilu a byl následně zapsán do registru motorových vozidel jako jeho vlastník a provozovatel, což žalobce utvrdilo v tom, že je jeho oprávněným vlastníkem. Povinný , jméno FO, se při uzavírání kupní smlouvy nezmínil o tom, že by na sebe měl nařízenou exekuci a měl zákaz nakládat se svým majetkem. Žalobce následně dne 19. 9. 2023 od exekutora obdržel protokol o soupisu movitých věcí povinného v rámci kterého byl dne 1. 6. 2023 zařazen do soupisu i předmětný automobil pod položkou č. , hodnota, . Žalobce poté dne 10. 10. 2023 doručil exekutorovi svůj návrh na vyškrtnutí této položky ze soupisu s tím, že je jejím oprávněným vlastníkem, což doložil kupní smlouvou a kopií velkého technického průkazu. Po uplynutí zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, exekutor vydal dne 2. 11. 2023 rozhodnutí o tom, že se návrh žalobce na vyškrtnutí zamítá s poukazem na zamítavé stanovisko oprávněného a s poukazem na neplatnost kupní smlouvy ve smyslu § 44a odst. 1 z.č. 120/2001 Sb. a dovolání se neplatnosti této smlouvy ze strany oprávněného. Žalobce proto dne 4. 12. 2023 podal žalobu k Okresnímu soudu v Lounech na vyloučení motorového vozidla z exekuce.2. Žalovaná se k žalobě samé vyjádřila shodně, jako dříve k návrhu žalobce na vyškrtnutí automobilu ze soupisu, tj. že s ohledem na generální inhibitorium obsažené v § 44a odst. 1 z.č. 120/2001 Sb. považuje kupní smlouvu, kterou žalobce nabyl předmětný automobil za neplatnou, neboť inhibitorium způsobilo její relativní neplatnost, které se následně dovolal jak exekutor, který automobil pojal do soupisu, tak i následně oprávněná (žalovaná) v rámci vyjádření k návrhu na vyškrtnutí ze soupisu. Tímto tedy navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, neboť vlastnické právo k automobilu na žalobce nikdy nepřešlo.3. Podle § 44a odst. z.č. 120/2001 Sb. Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.4. Podle § 68 odst. 1 z.č. 120/2001 Sb. Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.5. Podle § 68 odst. 2 z.č. 120/2001 Sb. O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.6. Podle § 68 odst. 4 z.č. 120/2001 Sb. Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.7. Podle § 267 z.č. 99/1963 Sb. Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.8. Soud ve věci provedl všechny žalobcem předložené či navržené důkazy, a sice: kopii velkého technického průkazu k vozidlu RZ , SPZ, , kopii kupní smlouvy ze dne , datum, , návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, rozhodnutí soudního exekutora o zamítnutí návrhu žalobce na vyškrtnutí ze seznamu č.j. 139 EX 18591/13-129, vyjádření oprávněného k návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, protokol o soupisu movitých věcí ze dne 18. 9. 2023, vyrozumění o zahájení exekuce, výzva exekutora oprávněnému k vyjádření ohledně návrhu žalobce. Z těchto důkazů má soud za prokázán skutkový stav popsaný žalobcem ohledně uzavření kupní smlouvy, následného přepisu vozidla na jeho osobu a ohledně následného postupu soudního exekutora, oprávněné (žalované) a žalobce tak, jak byl výše popsaný, neboť o těchto skutečnostech není mezi účastníky sporu a jednotlivé skutečnosti jsou rovněž náležitě podloženy. Zde pouze soud zdůrazňuje, že namítané rozhodnutí exekutora o jeho návrhu po uplynutí zákonné lhůty 15 dnů a tedy v rozporu s § 68 odst. 2 e.ř. samo o sobě nezpůsobuje nezákonnost či nicotnost tohoto rozhodnutí, neboť se v tomto případě nejedná o lhůtu propadnou, ale pouze pořádkovou. Soud dále konstatuje, že ze sdělení soudního exekutora bylo zjištěno, že pověření soudního exekutora k provedení exekuce, společně s dalšími listinami, bylo povinnému doručeno dne 18. 12. 2013, čímž ohledně jeho majetku nastaly tímto dnem účinky generálního inhibitoria ve smyslu § 44a odst. 1 e.ř. a jakékoli nakládání s majetkem povinného (až na zákonné výjimky), který dosud nebyl postižen exekučním příkazem spočívající zejména ve zbavování se tohoto majetku, bylo sankcionováno relativní neplatností těchto právních úkonů (po 1.1.2014 právních jednání). Exekuční řízení na majetek povinného stále trvá, tj. účinky tohoto omezení v nakládání s majetkem, včetně příslušných následků, proto trvají i nadále. Mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření kupní smlouvy dne , datum, , tedy stále za trvání inhibitoria, byť dosud pouze v rovině generální. Nicméně následně došlo k transformaci relativní neplatnosti na neplatnost absolutní tím, že jak exekutor, tak oprávněný se této neplatnosti dovolali. Tato skutečnost způsobila neplatnost kupní smlouvy s účinky ex tunc s tím důsledkem, že se právně žalobce nikdy nestal vlastníkem předmětného motorového vozidla a zůstalo tedy nadále ve vlastnictví povinného, na čemž nic nemění ani skutečnost, že došlo k úřednímu přepisu vozidla na žalobce, neboť tento přepis nemá konstitutivní účinky. Skutečnost, že příslušný úřad provedl přepis vozidla na žalobce, ačkoli povinný měl zákaz takto nakládat se svým majetkem, je pak způsobena tím, že registr silničních vozidel a centrální evidence exekucí nejsou vzájemně systémově propojeny, a tudíž příslušný úřad o této skutečnosti nevěděl. Do budoucna by bylo propojení registrů bylo sice žádoucí, z důvodu předcházení podobných situací, nicméně v současné době tomu tak není. Závěrem lze tedy konstatovat, že, z výše popsaných důvodů, povinný , jméno FO, je stále vlastníkem předmětného motorového vozidla z důvodu neplatnosti kupní smlouvy ze dne , datum, , čímž toto vozidlo bylo soudním exekutorem oprávněně pojato do soupisu movitých věcí, a proto soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.9. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 150 o.s.ř. s tím, že důvod hodný zvláštního zřete je v tomto případě spatřován v tom, že v tomto případě soud nemá pochyby o tom, že žalobce automobil od povinného nabyl v dobrá víře a bez povědomí o tom, že by zde byla nějaká okolnost, pro kterou by kupní smlouva měla být neplatná. Je sice pravdou, že si mohl žalobce předem ověřit údaje z centrální evidence exekucí, nicméně je třeba přihlédnout k tomu, že obecné povědomí o této evidenci není mezi občany příliš rozšířené a přístup do ní je zpoplatněn. Vzhledem k tomuto pak skutečnost, že si žalobce předem tyto údaje neopatřil (i s přihlédnutím k poměrně nízké kupní ceně vozidla), není z pohledu soudu z jeho strany zanedbáním základní obezřetnosti. Rovněž pak je potřeba přihlédnout k celkové situaci na straně žalobce, kdy nezaviněně přišel o celou kupní cenu, následně i o samotný předmět koupě, i když má samozřejmě možnost domáhat se na povinném náhrady škody z tohoto titulu, nicméně dobytnost této pohledávky bude zřejmě značně snížena. Za této situace se soudu jeví jako nepřiměřená tvrdost zákona, aby byl žalobce navíc povinen hra