9 C 219/2025-19 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 270,21 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná s žalobkyní uzavřely dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které měla žalovaná možnost opakovaného čerpání finančních prostředků v rámci smluveného úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč a takto vyčerpané částky se zavázala řádně a včas vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě tj. v pravidelných měsíčních splátkách v jednotlivé výši 2,69 % z výše sjednaného úvěrového rámce, přičemž splatnost každé splátky byla stanovena na 20. den příslušného kalendářního měsíce. Dále se žalovaná zavázala společně s vyčerpanou jistinou vrátit žalobkyni i smluvené obchodní úroky. V průběhu smluvního vztahu žalovaná vyčerpala celkem částku 52 299 Kč, přičemž uhradila pouze 51 000 Kč. Jelikož žalovaná následně řádným způsobem nehradila své závazky, žalobkyně po předchozích marných výzvách úvěr zesplatnila ke dni 11. 12. 2024 neboť žalovaná se dostala do prodlení se splacením splátky déle než tři měsíce. Žalobkyně současně s tímto zesplatněním žalované vyzvala k okamžitému doplacení celé dlužné částky, která představovala výši 19 270,21 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 18 208,21 Kč, nákladů spojených s vymáháním ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 762 Kč. Žalovaná však na tento svůj závazek nic neuhradila a žalobkyni nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou.3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní.4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na základě kterého žalobkyně poskytla žalované úvěr tzv. revolvingového typu, který umožňoval žalované opakované čerpání finančních prostředků v rámci stanoveného limitu. Z přiložených důkazů, zejména pak z úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek má soud za prokázáno, že žalovaná byla povinna tyto vyčerpané částky řádně a včas splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši odvislé od výše poskytnutého úvěrového rámce. Splatnost jednotlivých splátek byla stanovena ke 20. dni následujícího měsíce po čerpání úvěru. Z platební historie poté plyne, že žalovaná se dostala do prodlení s řádným splácením svých závazků, čímž žalobkyně následně využila svého oprávnění a zbytek nesplaceného úvěru ke dni 11. 12. 2024 zesplatnila, když žalovaná načerpala celkem částku 52 299 Kč, přičemž uhradila pouze 51 000 Kč, přičemž tato částka byla započítána na úroky, poplatky a jistinu. Po zesplatnění pak zůstala dlužná částka ve 19 270,21 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 18 208,21 Kč, nákladů spojených s vymáháním ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 762 Kč. Dále pak soud shledává oprávněným nárok žalobkyně na příslušenství pohledávky, které představuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 782,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 577,63 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 18 208,21 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 270,21 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní a nečinná a k žalobě samé se žádným způsobem nevyjádřila, soud v rámci hodnocení věci vycházel tedy pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů s tím, že tvrzení a důkazy jsou ve vzájemné shodě a tvrzení žalobkyně jsou tedy náležitě důkazně podložena, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 615 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 400 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 315 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.