1 C 412/2025-69 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 30 789,51 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, . – dříve , právnická osoba, .)) uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru na základě níž žalovaná čerpala úvěr ve výši 30 789,51 Kč. Úvěr byl vyplácen postupným čerpáním na účet žalovaný č. , č. účtu, a platby byly poukazovány pod VS , var. symbol, v době od 30. 7. 2020 do 26. 2. 2024. Do postoupení pohledávky původním věřitelem žalobkyni uhradila žalovaná celkem 81 690 Kč. Postoupená pohledávka sestává z jistiny ve výši 22 093,39 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 8 446,12 Kč (čl. VI odst. 1 písm. a) a č.l. II odst. 4 úvěrové smlouvy). Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal úvěruschopnost žalované a provedl výpočet mezi doložitelnými příjmy a výdaji. tak, aby žadatel měl k dispozici životní minimum a vrácená částky v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu příjmů a výdajů. Byla provedena i lustrace z databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB bez negativních zjištění. Žalovaná byla naposledy vyzvána k plnění předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 14. 2. 2025. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení se opírá o Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , (dříve , právnická osoba, ,) se sídlem , adresa, jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa žalobkyně, , IČ , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem.2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou a byl proto zrušen. K jednání nařízenému na den , datum, se žalobkyně omluvila. Žalovaná se k jednání dostavila a k věci uvedla, že s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu uzavřela za situace, kdy byla po insolvenci a neměla šanci dostat bankovní úvěr. Tíživá finanční situace ji přiměla úvěrovou smlouvu uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, ,)) dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém úvěru. Sjednaný úvěrový limit činil 80 000 Kč a sjednaný úrok činil 10,4 % měsíčně. RPSN činila 227,8 %. Úvěr byl poskytnut na dobu jednoho roku. Dle čl. VI odst. 1 písm a) je klient zavázán k náhradě účelně vynaložených nákladů věřitele v souvislosti s prodlením se zaplacením jakékoli částky ve výši 250 Kč a k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky. Úvěrový limit byl změně na částku 22 500 Kč (dopis poskytovatele úvěru č.l. 41). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouva o postoupení pohledávky - ISAS, seznam postoupených pohledávek na č. l. 57-58, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 55 včetně podacího lístku na č. l. 56/. Z přehledu čerpání a plateb na č.l. 44-45 vyplývají čerpané a předepsané platby, jakož i úhrady žalované. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 55/.4. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, která byla následně písemnou dohodou změněna ve smyslu § 1902 o. z., jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. V předmětné věci již ze žalobních tvrzení žalobkyně vyplývá, že ve prospěch poskytnuté částky 30 599 Kč žalovaná uhradila celkem 81 690 Kč. Soud proto na straně žalované neshledal bezdůvodné obohacení a žalobu v celém rozsahu zamítl.15. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla úspěšnějším účastníkem žalovaná, která však náhradu nákladů řízení nepožadovala a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nák