11 C 22/2026-74 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 27 849 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech NRKI, CRIBIS a ISIR. Žalobkyně vycházela zejména z příjmu žalované uvedeného v žádosti o úvěr ve výši , hodnota, Kč, ze splátek jiným společnostem ve výši , hodnota, Kč, z normativních nákladů ve výši , hodnota, Kč, z životního minima členů domácnosti ve výši , hodnota, Kč. Žalovaná porušila svůj závazek hradit sjednané splátky řádně a včas a žalobkyně v souladu se smlouvou požádala o zaplacení celého úvěru. Žalovaná uhradila celkem 1 Kč. Předmětem žaloby je částka 27 849 Kč, kterou tvoří nesplacená jistina ve výši 19 999 Kč, poplatky ve výši 1 400 Kč, náklady na vymáhání ve výši 1 030 Kč, úroky ve výši 3 920 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč.2. Soud věc projednal bez přítomnosti zástupce žalobkyně, který se z jednání omluvil. Žalovaná se bez omluvy nedostavila.3. Dle formuláře nazvaného úvěrová smlouva ID žádosti , hodnota, ze dne , datum, podepsaného žalobkyní se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala tento úvěr uhradit ve sjednaných splátkách, dále se zavázala uhradit sjednané poplatky. U žalované je uveden místo podpisu číselný kód a způsob, jakým byla smlouva číselným kódem podepsána včetně IP adresy zařízení, na kterém byla podepsána. Žalobkyně dále předložila kopii občanského průkazu žalované. Dle karty klienta bylo při poskytnutí úvěru vycházeno z příjmu žalované ve výši , hodnota, Kč, žalovaná hradila splátky jiným společnostem ve výši , hodnota, Kč. Dle úvěrové zprávy měla žalovaná čtyři existující splátkové úvěry, měla evidováno , hodnota, odmítnutých žádosti o úvěr, dvě odmítnuté žádosti o kreditní karty. Žalovaná měla nesplacené úvěry v celkové výši , hodnota, Kč a celková výše splátek činila , hodnota, Kč. Dle výpisu z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, . za , měsíc, rok, měla žalovaná debetní zůstatek , hodnota, Kč, když její celkové příjmy činily , hodnota, Kč a celkové výdaje činily , hodnota, Kč. Dle výpisu proplacení smlouvy, potvrzení , právnická osoba, , výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaná celkem čerpala částku 20 000 Kč převodem na svůj běžný účet č. , č. účtu, , když uhradila celkem , hodnota, Kč. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných splátek. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k zaplacení celé dlužné částky do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle podacího listu byla výzva podána k poštovní přepravě dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího listu byla výzva podána k poštovní přepravě. Dle informace o sledování zásilky se tato vrátila zpět odesílateli s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý.4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované o výdajích, faktické výdaje žalované nezohlednila, když žalovaná měla debetní zůstatek na účtu. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalované řádně, neboť zde existovaly i vzhledem k úvěrové zprávě (vysoká míra zadlužení) důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Z úvěrové smlouvy vyplývají další platební povinnosti jako úroky, smluvní pokuty apod. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě částky 19 999 Kč dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku, když žalovaná na svůj závazek uhradila 1 Kč (20 000 Kč –1 Kč). V řízení nebyl prokázán spor o možnost žalované dlužnou částku zaplatit. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení od , datum, , když za výzvu k plnění vzal až žalobu, která byla žalované doručena dne , datum, , následujícího dne měla plnit, do prodlení se tak dostala až dne , datum, . Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající výši žalobu zamítl.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení měla žalobkyně úspěch v rozsahu 68 %, žalovaná měla úspěch v rozsahu 32 %. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka včetně příslušenství ve výši 29 499 Kč. Žalobkyně měla úspěch pro částku včetně příslušenství 20 188 Kč. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 967 Kč, tj. 36 % z celkových nákladů řízení ve výši 2 687 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 114 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč (jednoduchá formulářová výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 273 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění skutkových tvrzení, když tato měla být součástí žaloby. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.6. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.