11 C 288/2025-85 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 296,94 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, s výší úvěrového rámce 51 000 Kč. Žalovaný na základě smlouvy čerpal finanční prostředky celkem ve výši 50 915 Kč, přičemž celkem uhradil 8 751 Kč. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného vyžádáním výpisu z účtu žalovaného, kdy si ověřila tvrzení žalovaného. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, CEE a ISIR. Žalovaný porušil svůj závazek hradit sjednané splátky řádně a včas a žalobkyně v souladu se smlouvou požádala o zaplacení celého úvěru. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 49 668,30 Kč, náklady na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, úroky ve výši 8 560,36 Kč, úroky z prodlení ve výši 1 420,83 Kč za dobu od 28. 5. 2025 do 18. 8. 2025 a dále úroky a úroky z prodlení do zaplacení. Žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, s výší úvěrového rámce 21 692 Kč. Žalovaný na základě smlouvy čerpal finanční prostředky celkem ve výši 43 384 Kč, přičemž celkem uhradil 38 800 Kč. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného vyžádáním výpisu z účtu žalovaného, kdy si ověřila tvrzení žalovaného. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, CEE a ISIR. Žalovaný porušil svůj závazek hradit sjednané splátky řádně a včas a žalobkyně v souladu se smlouvou požádala o zaplacení celého úvěru. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 10 328,64 Kč, náklady na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč, úroky ve výši 1 075,97 Kč, úroky z prodlení ve výši 361 Kč za dobu od 28. 5. 2025 do 18. 8. 2025 a dále úroky a úroky z prodlení do zaplacení.2. Soud věc projednal bez přítomnosti zástupce žalobkyně a žalovaného. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. Žalovaný se bez omluvy nedostavil.3. Dle formuláře nazvaného revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne , datum, podepsaného žalobkyní a obchodních podmínek se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 20 000 Kč, s výší úrokové sazby 25,9 % ročně a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit ve splátkách, kdy výše minimální měsíční splátky činila 3,182 % z úvěrového rámce, tj. 636 Kč. Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 22 806 Kč. U žalovaného je uveden místo podpisu číselný kód. V obchodních podmínkách žalobkyně je upravena možnost dalšího čerpání úvěru se stanovenými limity. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta a karty klienta bylo při poskytnutí úvěru vycházeno z příjmu žalovaného ve výši 40 000 Kč, ostatních příjmů členů domácnosti ve výši 60 000 Kč, z životního minima žalovaného ve výši 4 470 Kč, ze splátek vůči žalobkyni ve výši 868 Kč, splátek na úvěry ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně pak prověřovala dlužnické registry bez negativních zjištění k žalovanému. Dle úvěrové zprávy měl žalovaný dvě odmítnuté žádosti o poskytnutí úvěru a jednu kreditní kartu. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad činila výše úvěru 51 000 Kč, žalovaný celkem čerpal částku 50 915 Kč, a to převodem na účet, když uhradil celkem 8 751 Kč. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle podacího listu byla výzva podána k poštovní přepravě dne , datum, . Dle informace o sledování zásilky byla zásilka dodána žalovanému.4. Dle formuláře nazvaného revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne , datum, podepsaného žalobkyní a obchodních podmínek se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 21 692 Kč, s výší úrokové sazby 26,28 % ročně a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit ve splátkách, kdy výše minimální měsíční splátky činila 4 % z dlužné částky. Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 24 780 Kč. U žalovaného je uveden místo podpisu číselný kód. V obchodních podmínkách žalobkyně je upravena možnost dalšího čerpání úvěru se stanovenými limity. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta a karty klienta bylo při poskytnutí úvěru vycházeno z příjmu žalovaného ve výši 19 000 Kč, ostatních příjmů členů domácnosti ve výši 40 000 Kč, z životního minima žalovaného, normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně pak prověřovala dlužnické registry bez negativních zjištění k žalovanému. Dle úvěrové zprávy neměl žalovaný žádné žádosti o poskytnutí úvěru. Dle výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, na účet žalovaného celkem přišla částka 68 947 Kč a odepsána byla částka 77 739,08 Kč. Příjem žalovaného od zaměstnavatele činil v průměru 20 102 Kč měsíčně. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad činila výše úvěru 21 692 Kč, žalovaný celkem čerpal částku 43 384 Kč, a to nákupem zboží a převodem na účet, když uhradil celkem 38 800 Kč. Žalovaný nezaplatil řádně 12 splátku splatnou v květnu 2024. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle podacího listu byla výzva podána k poštovní přepravě dne , datum, . Dle informace o sledování zásilky byla zásilka dodána žalovanému.5. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky do , datum, s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího listu byla výzva podána k poštovní přepravě. Dle informace o sledování zásilky byla dodána dne , datum, .6. V posuzovaném případě byly mezi žalobkyní a žalovaným uzavřeny smlouvy o úvěru, jejich náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. I když nebyl prokázán podpis smlouvy ze strany žalovaného, soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaný musel předložit žalobkyni výpis ze svého běžného účtu, čerpal finanční prostředky dle smlouvy a žalobkyni částečně plnil. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. V prvním popsaném případě vycházela pouze z tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, tyto však neověřovala. V době poskytnutí tohoto úvěru již byl žalovaný v prodlení s hrazením druhého úvěru. V druhém popsaném případě úvěr poskytla žalovanému, jehož faktické výdaje byly vyšší než faktické příjmy ze zaměstnání. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalovaného řádně, neboť zde existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Z úvěrové smlouvy vyplývají další platební povinnosti jako úroky, poplatky apod. Úvěrové smlouvy jsou v takovém případě neplatné absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě částky 42 164 Kč v prvním případě a v podobě částky 4 584 Kč v druhém případě dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku, když žalovaný na svůj závazek uhradil v prvním případě 8 751 Kč (50 915 Kč – 8 751 Kč) a v druhém případě uhradil 38 800 Kč (43 384 Kč – 38 800 Kč). V řízení nebyl prokázán spor o možnost žalovaného dlužnou částku zaplatit. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy zástupce žalobkyně ze dne , datum, . Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající výši žalobu zamítl.7. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Ve věci měl převážně úspěch žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.