11 C 327/2025-82 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 100 449,74 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dále také „původní věřitel“) uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 12 % ročně. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně prohlásila celý úvěr za ihned splatný. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 98 749,74 Kč, poplatků ve výši 1 700 Kč, úroků ve výši 5 161,99 Kč a úroků z prodlení ve výši 3 401,40 Kč. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, když posouzení prováděla banka se striktně nastavenými postupy. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 4 629,55 Kč.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil ani se neomluvil.3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne , datum, , výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 100 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 15,3 %, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních anuitních splátkách včetně úhrady pojištění v celkové výši 2 011,94 Kč. Žalovaný celý úvěr téhož dne čerpal, řádně nesplácel. Původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný dnem , datum, .4. Ze žádosti o úvěr a vyjádření původního věřitele vyplývalo, že žalovaný bydlí v nájmu, průměrný čistý příjem činí 25 018 Kč z pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou, náklady na bydlení 8 000 Kč. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od dubna 2024 do července 2024 vyplývalo, že žalovaný pobíral příjem od svého zaměstnavatele v průměrné výši cca 25 954 Kč. Náklady na ubytovnu činily 8 000 Kč. V dubnu 2024 činil zůstatek na účtu 9,82 Kč, v květnu 2026 106,13 Kč, v červnu 2024 831,29 Kč, v červenci 2024 již byla na účet připsána částka z úvěru 100 000 Kč. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně s tím, že má být zaplaceno do , datum, . Upomínka byla podána k poštovní přepravě , datum, a byla vrácena zpět odesílateli, když si ji adresát v odběrní lhůtě nevyzvedl.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že pohledávka z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni a původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Dle podacího lístku bylo oznámení podáno k poštovní přepravě dne , datum, .6. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Původní věřitel však nezohlednil faktické výdaje žalovaného, když měsíční výdaje žalovaného dosahovaly jeho měsíční příjem. Zůstatek na účtu nedosahoval sjednané splátky úvěru. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25.7.2018). Z jiných zdrojů nebyla úvěruschopnost ověřována. Původní věřitel tak neprověřoval úvěruschopnost žalovaného řádně, neboť zde existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Z úvěrové smlouvy vyplývají další platební povinnosti jako úroky, poplatky apod. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě částky ve výši 95 370,45 Kč dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku, když žalovaný na svůj závazek uhradil 4 629,55 Kč (100 000 Kč- 4 629,55 Kč). V řízení nebyl prokázán spor o možnost žalovaného dlužnou částku zaplatit. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení od , datum, , tj. od následujícího dne po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy zástupce žalobkyně, když výzva se dostala do dispozice žalovaného. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl.7. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého byla v řízení převážně úspěšná žalobkyně. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že žalobkyně byla úspěšná celkem pro částku 100 267 Kč zahrnující i příslušenství, když požadovala celkem částku zahrnující i příslušenství 130 754 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 77 %, žalovaný v rozsahu 23 %, žalobkyně má právo na náhradu 54 % svých nákladů (77 % - 23 %) z celkových nákladů ve výši 21 200 Kč, tj. na částku 11 448 Kč. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 018 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za dva úkony právní služby po 5 140 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), jeden úkon v poloviční výši 2 570 Kč za předžalobní výzvu k plnění, tři režijní paušály po 450 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 2 982 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náklady za doplnění skutkových tvrzení, když tato měla být již součástí žaloby.8. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.