14 C 258/2025-28 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 430 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 42 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč bankovním převodem na účet žalované č., č. účtu, . Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh nehradila, byla žalobkyně nuceno ho zesplatnit ke dni , datum, . Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 30 000 Kč, úrok v kapitalizované výši 12 000 Kč a smluvní pokuta v částce 11 430 Kč.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ze kterého se právní zástupce žalobkyně omluvil a žalovaná se jednání nezúčastnila, když jí předvolání bylo doručeno fikcí na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel dne 26. 10. 2025. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3. o.s.ř., když vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.3. Po provedeném dokazování bez účasti účastníků řízení dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č., hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované z předložené kopie občanského průkazu, když tato fotokopie byla soudu také doručena včetně rodného listu žalované a ověřením jejího bankovního účtu. Dle dokladu o vyplacení úvěru a zprávy , Anonymizováno, ., ze , datum, žalovaná úvěr čerpala v částce celkem , hodnota, Kč. Z listiny zesplatnění spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou.4. Pokud pak jde o tvrzení, že žalobkyně provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databází, ISIR, CEE, CRKI a BRKI, tyto skutečnosti nebyly prokázány, neboť žalobkyně k jejich prokázání nenavrhla žádné důkazy a vzhledem k absenci žalobkyně na jednání soudu nebylo možno ji poučit ve smyslu § 118a o. s. ř.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).9. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že vůle žalované a žalobkyně směřovala k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, avšak smlouva nebyla sjednána platně. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že před uzavřením smlouvy dostála svých povinností ve smyslu § 86 ZoSÚ. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s řádnou pečlivostí. Žalobkyně sice prokázala, že se úvěruschopností žalované zabývala, avšak z provedeného dokazování nijak nevyplynula celková osobní situace žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Nejsou nijak prokázány výdaje žalované před uzavřením smlouvy, a to výdaje pravidelné, měsíční. Z provedeného dokazování nijak nevyplynulo, zda žalovaná má nějaké další dluhy, splácí pravidelně úvěry, půjčky, leasingy či zda se ho týkají případně nějaké exekuce. Z provedeného dokazování ani nijak nevyplynulo, zda má žalovaná vyživovací povinnosti, případně v jaké výši. Z žádného důkazu tak není prokázáno, že by se žalobkyně zabývala jejími závazky a tyto ověřovala. Soud má za to, že nelze při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jen z výše jeho příjmů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).13. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla v daném případě spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč tedy částku, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila a současně uložil žalované vrátit tuto částku žalobkyni spolu se zákonným úrokem z prodlení, když ve zbývajícím rozsahu byl nucen žalobu zamítnout.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnu v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný. Za situace, kdy žalobkyně požadovala uhrazení částky ve výši 53 430 Kč, přičemž úspěch činil pouze 30 000 Kč, byl úspěch ve věci žalobkyně v rozsahu 56 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od úspěchu činí právo na náhradu nákladů řízení 12 %. Soud proto vycházel z ustanovení § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1966 Sb. a přiznal proto žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů právního zastoupení po 3 260 Kč, tj. 9 780 Kč, 3 režijních paušálů po 450 Kč, tj. celkem 1 350 Kč, když 12 % z této částky činí 1 936,72 Kč včetně DPH, když právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Ve výše uvedené částce, tedy v částce 1 936,72 Kč je započten zaplacený soudní poplatek v částce 2 672 Kč, avšak opět v rozsahu 12 %.15. Žalobkyně zaplatila z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 138 Kč, návrh nebyl soudem povolen, věc byla převedena z aplikace CEPR do sporného řízení, důsledně tomu je žalobkyně povinna doplatit část soudního poplatku ve výši 534 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Lounech. Tento nedoplatek soud uložil v rozsahu 12 % uhradit také žalovanému jako součást náhrady nákladů řízení.