14 C 311/2025-26 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit výše uvedené částky s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ze dne , datum, , a to do odběrného místa , adresa, . Žalobkyně vyfakturovala předmětné odběry energií žalovanému, a to fakturou ze dne , datum, na částku 5 993,54 Kč se splatností dne 4. 6. 2024 za období od 11. 5. 2023 do 7. 5. 2024 a dále fakturou ze dne , datum, na částku 1 869,15 Kč se splatností dne 4. 9. 2024. Dále žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 6 400 Kč, když v žalobě řádně specifikovala, jakým způsobem dospěla k výpočtu této částky a dále smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Žalovaný však ani přes upomínky dlužnou částku neuhradil.2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 10. 10. 2025, č.j. 14 C 311/2025-17, které nabylo právní moci dne 27. 10. 2025 byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně vyslovila s tímto postupem souhlas a žalovanému bylo doručeno usnesení uložením dne 27. 10. 2025, na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal ve věci zcela pasivní.3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.4. Podle § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V daném případě žalobkyně prokázala, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, v rámci, kterého žalobkyně v rozhodné době dodala elektřinu na výše uvedenou adresu, avšak žalovaný ze smluvního vztahu řádné plnění neposkytl a do současné doby dluží částku odpovídající částce žalované. Soud shledal nárok žalobkyně po právu a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku specifikovanou v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 362,69 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů a jednoho úkonu po 400 Kč, právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na uhrazení nákladů řízení ve výši 8 241,50 Kč, když v tomto případě se jedná o formulářovou žalobu a za situace, kdy by soud přiznal takovouto výši nákladů řízení, dostal by se do rozporu se zavedenou judikaturou.