14 C 419/2025-22 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit výše uvedené částky s tím, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO:, IČO, jako právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ze dne , datum, , a to do odběrného místa , adresa, . Dodávka elektřiny byla vyfakturována fakturou za fakturační období od 27. 1. 2022 do 30. 1. 2023 v částce 21 782,93 Kč, když po odečtený přijatých plateb činí konečná částka 12 682,93 Kč. Z této částky žalovaný ničeho neuhradil. Dále byla dodávka elektřiny vyfakturována fakturou za fakturační období od 31. 1. 2023 do 18. 4. 2023 v částce 4 316,93 Kč, když tato částka zůstala žalovaným neuhrazena.2. Žalobkyně se svým návrhem dále domáhala proti žalovanému zaplacení dluhu za dodaný plyn do místa odběru , adresa, , a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu ze dne , datum, . Dodávka zemního plynu byla vyfakturována fakturou za období od 14. 4. 2022 do 11. 4. 2023 v částce 10 784,58 Kč. Dále dodávka zemního plynu byla vyfakturována fakturou za období od 12. 4. 2023 do 26. 4. 2023 v částce 664,93 Kč, když ani tyto částky žalovaný neuhradil.3. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 7. 1. 2026, č.j. 14 C 419/2025-16, které nabylo právní moci dne 23. 1. 2026 byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyni vyslovila s tímto postupem souhlas a žalovanému bylo doručeno usnesení uložením dne 23. 1. 2026, a to na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal ve věci zcela pasivní.4. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.5. Podle § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V daném případě žalobkyně prokázala, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, v rámci, kterého právní předchůdkyně žalobkyně v rozhodné době dodala plyn a elektřinu na výše uvedenou adresu, avšak žalovaný ze smluvního vztahu řádné plnění neposkytl a do současné doby dluží částku odpovídající částce žalované. Soud shledal nárok žalobkyně po právu a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku specifikovanou v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 953 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 138 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 449,37 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby výzva k úhradě) a dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj 315 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na uhrazení nákladů řízení ve výši 10 975,30 Kč, neboť v tomto případě se jedná o formulářovou žalobu a soud by se tak přiznáním takovýchto nákladů dostal do rozporu se zavedenou judikaturou.