14 C 55/2026-31 – Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 034 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, ., IČO:, IČO, uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla částku ve výši 7 000 Kč. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 7 000 Kč a úrok ve výši 2 800 Kč a smluvní pokuta ve výši 3 234 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek, když prokázala svou aktivní legitimaci ve věci.2. Soud věc projednal bez přítomnosti účastníků dne , datum, , když žalobkyně se omluvila z jednání a nežádala o odročení, žalovaná se nedostavila ani se neomluvila, když předvolání jí bylo doručeno řádně dne 12. 4. 2026 na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel uložením.3. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky, výzvu k úhradě. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud za prokázané, že příslušný účet, na který byla částka ve výši 7 000 Kč zaslána je skutečně účtem žalované. Soud tak nemá žádných pochybností o tom, že žalovaná částka byla skutečně právní předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnuta.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou, tedy že žalovaná odsouhlasila znění smlouvy o úvěru. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala řádně úvěruschopnost žalované, které poskytla částku ve výši 7 000 Kč. Výzvou ze dne 3. 3. 2026, č.j. 14 C 55/2026-11 vyzval soud žalobkyni, aby prokázala, jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalované, resp. její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, zejména jakým způsobem byly zkoumány a ověřovány příjmy a výdaje žalované, přičemž je nutné zdůraznit, že žalobkyně na tuto výzvu reagovala tak, že soudu doručila výpis z účtu žalované za období od 2. 6. 2023 do konce července 2023. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila výši platu žalované a jím tvrzené měsíční výdaje. Je tak nutné zdůraznit, že úvěruschopnost žalované, tedy její schopnost splácet řádně úvěr nebyla zjišťována řádně v plném rozsahu. Především nebylo řádně prokázáno, jak žalobkyně zjišťovala, zda na majetek žalované nejsou např. nařízeny exekuce, když v této souvislosti je nutné zdůraznit, že výpisem vylustrovaných věcí bylo zjištěno, že od roku 2024 do roku 2026 byla na žalovanou u zdejšího soudu podána celá řada žalob. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalované. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 4. 2024. Ve zbývající výši žalobu zamítl.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla pouze částečný úspěch ve věci. Je nutné zdůraznit, že úspěch žalobkyně v tomto případě byl pouze nepatrný a soud i přesto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, avšak pouze v rozsahu soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, když soud především posoudil tu skutečnost, že to byla žalovaná, kdo vyvolal svým neuhrazením úvěru toto soudní řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně doposud hradila soudní poplatek pouze ve výši 800 Kč a soudní poplatek v tomto případě činí 1 000 Kč, uložil soud v odstavci IV. výroku tohoto rozsudku doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč.