14 C 94/2026-19 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se se svou žalobou ze dne 9. 12. 2025 domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku ve výši 27 537 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný byl pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, uznán vinným ze spáchání přečinu podání alkoholu, psychomudulační látky nebo zařazené psychoaktivní látky dítěti podle § 204 odst. 1 trestního zákona. Svým jednáním způsobil poškození zdraví pojištěnky , jméno FO, , narozené , datum, , které si vyžádalo lékařské ošetření, když žalovaná částka odpovídá nákladům na hrazené zdravotní služby. Žalovaný dne , datum, při cestě z , adresa, vědomě umožnil nezletilé poškozené konzumaci alkoholu, a to , Anonymizováno, , důsledku čehož se nezletilé udělalo nevolno, namísto byla přivolána Policie ČR, která zjistila u poškozené nezletilé pozitivní výsledek v hodnotě , hodnota, promile alkoholu v dechu a s ohledem na její zdravotní stav musela být převezena RZS do Nemocnice v , Anonymizováno, , kde byla hospitalizována do , datum, pro akutní intoxikaci způsobenou alkoholem. Tímto jednáním způsobil škodu žalobkyně, která vynaložila náklady na hrazené zdravotní služby pojištěnky. Žalovaný předmětnou částku neuhradil ani na výzvu ze dne 18. 7. 2025. V souvislosti s lékařskou péčí poškozené vznikla žalobkyni škoda ve výši 27 537 Kč, která byla vyplacena poskytovali zdravotní péče. Tuto částku tak žalobkyně požaduje po žalovaném z titulu regresního nároku na náhradu škody podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Žalovaný tuto částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaný v řízení na základě výzvy soudu svým postojem dal najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Pro doplnění soud uvádí, že příslušné usnesení bylo žalovanému doručeno řádně na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný byl trestním příkazem Okresního soudu v , Anonymizováno, čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, uznán vinným ze spáchání přečinu dle § 204 odst. 1 trestního zákoníku, a to z důvodů uvedených v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Je nezpochybnitelné, že uvedeným jednáním byla způsobena škoda žalobkyni, která v plném rozsahu hradila náklady hospitalizace nezletilé poškozené. Soud v t éto souvislosti provedl dokazování předmětným trestním příkazem, regresním účtem pojištěnce – detailním rozpisem příslušných hrazených nákladů, když soud má za prokázané, že tyto listiny v plném rozsahu odpovídají žalované částce a v neposlední řadě výzvou k náhradě škody včetně dodejky, když soud má za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou.4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.5. Podle § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.6. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovaný svým úmyslným jednáním popsaným shora, za které byl též pravomocně uznán vinným, způsobil poškozenému pojištěnci žalobkyně újmu na zdraví, v jejímž důsledku musela žalobkyně vynaložit náklady na hrazené služby z veřejného zdravotního pojištění v celkové výši 27 537 Kč. Jelikož tak byli naplněny podmínky § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, vzniklo žalobkyni právo na regresní úhradu po žalovaném ve výši vynaložených nákladů na hrazené služby. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni právo na zaplacení požadované částky ve výši 27 537 Kč.7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 302 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 102 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.9. Lhůty k plnění byly stanoveny ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.