17 C 185/2025-64 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 7. 7. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 18 143,89 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 49 700 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 1,016 % denně z nesplacené části jistiny, poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky, poplatkem za expresní výplatu (služba Presto) ve výši 165 Kč,a to v pravidelných denních splátkách s proměnlivou výší. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 8 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 14. 2. 2025. Žalovanou částku 18 143,89 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 7 999,96 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 9 713,72 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 158,91 Kč, poplatek za službu Presto ve výši 165 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v celkové výši 106,30 Kč. Příslušenství se skládá z běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 323,87 Kč od 15. 2. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 49 700 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 1,016 % denně a poplatky dle obchodních podmínek v pravidelných denních splátkách s proměnlivou výší. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím aplikace BankID a kopií občanského průkazu /viz smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 31-33, všeobecné obchodní podmínky v systému soudu CEPR, ověření totožnosti na č. l. 25, kopie občanského průkazu na č. l. 34-35, údaje o poskytovateli úvěru na č. l. 51-52, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 36-38, předpis denních splátek na č. l. 41-47, informace pro spotřebitele na č. l. 26-27/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 8 000 Kč, se splácením splátek se však dostával do prodlení /viz potvrzení banky o vyplacení úvěru na č. l. 15, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 24/, žalobkyně proto přistoupila k výpovědi smlouvy a zesplatnění úvěru ke dni 14. 2. 2025 / výpověď smlouvy a výzva k úhradě na č. l. 53/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva včetně podacího lístku na č. l. 54-55/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Žalobkyně předložila formulář nazvaný výpis o posouzení úvěruschopnosti, kde byly zaznamenány jednotlivé údaje, včetně výše měsíčního příjmu žalovaného ve výši 21 239 Kč a vypočítaných minimálních výdajů ve výši 5 860 Kč. Není však patrné, jakým způsobem byly tyto informace získány a zejména ověřeny. Žalobkyně dále předložila formulář nazvaný ověřené příjmy, který má zaznamenávat příjmy žalovaného, které měly být ověřeny prostřednictvím bankovního výpisu. I kdyby bylo bývalo prokázáno, že žalobkyně skutečně tyto příjmy ověřila prostřednictvím bankovního výpisu, je evidentní, že se jedná o výpis všech kreditních obratů na daném účtu. Ze souhrnu všech kreditních obratů však bez dalšího nelze jakkoli věrohodně dovozovat skutečnou výši běžných příjmů. Pokud jde o výdaje, z předložených důkazů není prokázáno, že by žalobkyně jakkoli zkoumala o ověřovala výdaje žalovaného a případně též jeho úvěrovou historii /viz obecné principy posuzování na č. l. 28-30, identifikované příjmy na č. l. 48-50, výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 23/. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Jak již bylo předestřeno, soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat s ohledem na