17 C 9/2026-94 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 17. 12. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 23 478,04 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 12 700 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny, poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky, poplatkem za expresní výplatu (služba , Anonymizováno, ) ve výši 165 Kč, a to v pravidelných denních splátkách s proměnlivou výší. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 10 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 28. 7. 2025 výpovědí smlouvy. Žalovanou částku 23 478,04 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 12 750,05 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 199 Kč, poplatek za expresní výplatu (služba , Anonymizováno, ) ve výši 165 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v celkové výši 363,99 Kč. Příslušenství se skládá z běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 364 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 12 700 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 1,066 % denně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných denních splátkách s proměnlivou výší. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně.5. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím kopie občanského průkazu /viz smlouva o úvěru na č. l. 40-42, informace pro spotřebitele na č. l. 24-25, kopie občanského průkazu na č. l. 26-27, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 28-30, předpis denních splátek na č. l. 32-39, údaje o poskytovateli na č. l. 48-49, autorizace ověření totožnosti na č. l. 51/. Žalovaný úvěr čerpal bezhotovostně na svůj bankovní účet dne , datum, ve výši 10 000 Kč, se splácením splátek se však dostával do prodlení /viz sdělení banky na č. l. 16, výpis z účtu na č. l. 70-73, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 19 a 47/, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru, smlouvu vypověděla, a zůstatek úvěru se stal ke dni 28. 7. 2025 splatným /viz výpověď smlouvy na č. l. 50/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva na č. l. 64 včetně dokladu o doručení na č. l. 65/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, když prokázala pouze ověření příjmů žalovaného, a to prostřednictvím výpisu z jeho bankovního účtu, kde je patrné, že žalovanému byl vyplácen , právnická osoba, invalidní důchod druhého stupně ve výši 11 078 Kč. Žalobkyně dále předložila formulář nazvaný výpis o posouzení úvěruschopnosti, kde byly zaznamenány měsíční příjmy a výdaje, avšak není patrné, jak byly tyto údaje ověřeny. V tomto formuláři bylo uvedeno, že výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem činí 11 000 Kč, avšak výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 16 712 Kč. Celkové výdaje měly dle formuláře činit 5 500 Kč, které sestávaly z nákladů na bydlení 3 500 Kč a ostatních výdajů ve výši 2 000 Kč. Dle formuláře měl žalovaný bydlet sám. Soud uzavřel, že z předložených důkazů není prokázáno, že by žalobkyně jakkoli zkoumala o ověřovala výdaje žalovaného a případně též jeho úvěrovou historii. Výdaji se měla žalobkyně věnovat o to pečlivěji, když z předloženého výpisu z účtů žalovaného vyplývá, že žalovaný před uzavřením předmětné smlouvy čerpal přinejmenším dva další úvěry, a to úvěr ve výši 1 500 Kč od společnosti , právnická osoba, a půjčku ve výši 500 Kč od fyzické osoby , adresa, . Na bankovním účtu měl navíc žalovaný opakovaně nepovolený debetní zůstatek, který se úročil. V měsíci březnu 2025, kdy byl čerpán projednávaný úvěr, činily debetní obraty na bankovním účtu žalovaného celkem částku 34 933,57 Kč, což značně převyšuje prokázaný příjem žalovaného z invalidního důchodu, přičemž v tomto měsíci se žalovaný nedostal do záporného zůstatku jen díky čerpanému úvěru ve výši 10 000 Kč. Jak přitom žalobkyně dospěla k ověřenému příjmu ve výši 16 712 Kč, když invalidní důchod činil pouze 11 078 Kč, není jasné /viz metodika posuzování úvěruschopnosti na č. l. 21-23, identifikované příjmy na č. l. 31, výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 46, výpis z účtu na č. l. 80-90/. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů (…).11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení