5 C 440/2025-31 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 336 578,46 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené Smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, na částku 300 000 Kč. Pro neplacení splátek vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 30. 10. 2024 k doplacení dlužné částky, v opačném případě dojde k zesplatnění celého dluhu ke dni 1. 12. 2024. Žalobkyně se domáhá doplacení dlužné jistiny ve výši 293 421,80 Kč a dlužných úroků ve výši 22 056,60 Kč a úroků z prodlení ve výši 21 100,06 Kč. Žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru posoudila řádně schopnost žalovaného úvěr splácet, ten na poskytnutý úvěr zaplatil celkem 59 613 Kč. Žalovaný na předžalobní výzvu ze dne 21. 5. 2025 nereagoval.2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 4. 2. 2026, č.j. 5 C 440/2025-27, které nabylo právní moci dne 19. 2. 2026 byl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému bylo usnesení doručeno uložením dne 19. 2. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl platně smluvní vztah na základě Smlouvy o úvěru ze dne , datum, částku 300 000 Kč, žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru řádně prokázala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný na úhradu úvěru poskytl toliko částku 59 613 Kč. Po zesplatnění úvěru dne 1. 12. 2024 žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení dlužné částky 336 578,46 Kč.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).8. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 11 738 Kč a podle vyhlášky číslo 254/2015 Sb. a 258/2024 Sb. za 2 úkony po 300 Kč, celkem 12 338 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.