10 C 237/2020-21 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost splnila dne 30.11.2017. V souladu s tímto jednáním jí tak vznikla povinnost platit v souladu se zákonem číslo 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná však řádně tuto povinnost neplnila a dluží žalobci částku 675 Kč, když nezaplatila poplatek á 135 Kč za měsíc říjen 2018 a za měsíce únor - květen včetně 2019. Žalobce písemně vyzval žalovanou uhradit celkové dlužné částky včetně lhůty k plnění, avšak bezvýsledně. Soud pod [číslo jednací] dne 13.05.202 vydal platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, a proto soud jednal v jeho nepřítomnosti, žalovaná bez omluvy, ačkoli měla řádně vykázáno doručení, a proto soud jednal podle § 101, odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Soud provedl důkaz listinami, a to potvrzením České pošty o přihlášení poplatníka televizních poplatků s potvrzením, výzvami k zaplacení pošty, doručenkou ze dne 08.01.2020, 06.11.2019 a 17.09.2019 a předžalobní upomínkou žalobce s doručenkou. <i>Dle ustanovení § 7, odstavec 2 zákona číslo 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.</i> <i>Dle ustanovení § 7, odstavec 3 téhož zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně, nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního pololetí. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce.</i> <i>Dle ustanovení § 10 téhož zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jednoznačně byla prokázána veškerá tvrzení v žalobě uváděná, a proto soud na tuto žalobu pro stručnost odkazuje. Po právní stránce soud vycházel ze zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 517 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 ve výši podle vládního nařízení č. 142/1994 Sb. za použití § 3028 občanského zákoníku účinnému k 01.01.2014. V daném případě soud ve věci úspěšnému žalobci přiznal podle § 142 o.s.ř. náklady řízení ve výši 600 Kč, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a 2 paušálů po 100 Kč (podání žaloby a upomínka § 149, odst. 3) s tím, že agendu televizních poplatků Česká televize sama spravuje a pokud tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se ztrácí racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jímž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize. Proto soud zastoupení advokátem neposoudil jako účelně vynaložené náklady podle § 142, odst. 1 o.s.ř. a přiznal pouze zaplacený soudní poplatek a paušální částku za upomínku a sepis žaloby á 100 Kč (viz též nález Ústavního soudu I. US 3768/14).