19 C 214/2017-318 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou postupem podle § 10 zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, dále jen ZMV), domáhala vydání níže uvedených sporných pozemků do svého vlastnictví. Pro případ, že by soud uznal za vhodné formulovat výrok jako nahrazení projevu vůle žalované v dohodě, v rámci které by jí do výlučného vlastnictví byly vydány pozemky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, navrhla, aby soud žalované tento projev vůle v dohodě specifikované ve výroku pod bodem I. rozsudku nahradil. Žalobkyně nejprve v žalobě uvedla, že je oprávněnou osobou dle § 3 písm. b) ZMV, neboť majetkovou křivdu v rozhodném období utrpěla [předchůdce žalobce] [předchůdce žalobce] v [obec] a žalobkyně je jeho právním nástupcem. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce [předchůdce žalobce] [předchůdce žalobce] v [obec], původně vlastnila pozemek PK parc. [číslo] zapsaných v knihovní vložce [číslo] [příjmení] knihy, [katastrální uzemí]. Shora uvedené nemovitosti přešly do vlastnictví státu v rozhodném období v důsledku majetkové křivdy podle § 5 písm. a) ZMV. Po okamžiku majetkové křivdy došlo k přečíslování pozemků, kdy části původních PK pozemků zasahují do pozemku dle KN parc. [číslo] s [číslo] v katastrálním území Račiněves (dále jako sporné pozemky). Majetkovou křivdu žalobkyně spatřuje v tom, že předmětné pozemky byly převzaty bez náhrady dle zákona č. 46/1948 Sb., což je doloženo zejména výměrem [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] v [obec] ze dne [datum], zn. [číslo]. Dle žalobkyně tak jsou splněny podmínky pro vydání shora uvedených pozemků do jejího vlastnictví dle § 6 ZMV, a protože žalovaná s žalobkyní o vydání sporných pozemků neuzavřela dohodu, je podávána tato žaloba na nahrazení projevu vůle žalované s dohodou o vydání sporných pozemků. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla jejich zamítnutí. Ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že předmětné pozemky nelze vydat, neboť se dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) ZMV jedná o zastavěné pozemky, resp. pozemky, které bezprostředně souvisí se stavbami ve vlastnictví od státu odlišné třetí osoby. Sporné parcely tvoří funkční celek se stavbami ve vlastnictví firmy [právnická osoba] Jedná se o stavby bez čp/če na st. parc. [číslo] stavby bez čp/če na st. parc. [číslo] dále stavby bez čp/če na st. parc. [číslo] dále o stavby bez čp/če na st. parc. [číslo] [číslo] dále o stavby bez čp/če na st. parc. [číslo] stavby bez čp/če na st. parc. [číslo]. Shora uvedené stavby se nacházejí v uzavřeném areálu kravína a související zemědělské výroby, jsou schopné samostatného užívání a jsou k zemědělské výrobě užívány. Žalovaná dále uvedla, že není jisté, zda se jedná o nezemědělské nemovitosti. Sporné pozemky a stavby nacházející se v areálu kravína sloužily a slouží zemědělské výrobě. Dříve byly užívány subjekty podnikajícími v zemědělství, nejdříve [právnická osoba] [právnická osoba], po té [právnická osoba] [obec] a nyní [právnická osoba] Žalobkyně mohla z tohoto důvodu brojit žalobou dle části páté o.s.ř. ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem a napadat tak rozhodnutí [žalovaná] [žalovaná] [žalovaná] č.j.: [číslo jednací] [číslo] a č.j.: [číslo jednací] [číslo] a žádat o vydání sporných pozemků dle § 9 odst. 10 ZMV. Pokud by však soud dospěl k závěru, že se nejedná o zemědělské nemovitosti, nemohla vzniknout správa sporných nemovitostí [předchůdce žalované] [předchůdce žalované] ČR, resp. po jeho zániku nemohla vzniknout příslušnost hospodařit se spornými nemovitostmi [žalovaná] [žalovaná] [žalovaná], jakožto právnímu nástupci zaniklého [předchůdce žalované] [předchůdce žalované] ČR. V tomto případě by tak žalobkyně měla tvrdit a prokázat i skutečnosti ohledně tzv. funkční souvislosti sporných pozemků s pozemky ve vlastnictví žalobkyně dle § 7 ZMV. 3. Při jednáních, která se uskutečnila ještě před prvním vynesením rozsudku soudu prvního stupně pod č.j.: 19 C 214/2017-165, žalobkyně i žalovaná jako nesporné uvedly v zásadě všechna žalobní tvrzení týkající se existence oprávněné a povinné osoby dle ZMV, existenci historického majetku církve a jeho vlastnictví právní předchůdkyní žalobkyně, údaje týkající se označení sporných pozemků jak dle KN tak dle PK. Nespornou byla i tvrzení týkající se včasnosti podání žaloby. Nesporným rovněž byla existence majetkové křivdy vedoucí k přechodu církevního majetku na stát v rozhodném období, jak je tvrzeno v žalobě. 4. Přestože žalovaná na počátku tohoto sporu namítala absenci tvrzení o tzv. funkční příslušnosti dle § 7 ZMV, soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně není v dané věci povinna prokazovat tzv. funkční souvislost, přičemž uvedený závěr soudu prvního stupně byl stranami přijat a tento dílčí skutkový a právní závěr vyjádřený v prvním rozsudku nalézacího soudu pod č.j.: 19 C 214/2017-165 nebyl ze strany účastníků napadán. 5. Jak uvedeno shora, v předmětné věci již bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně dne 16.8. 2018 pod č.j.: 19 C 214/2017-165. V uvedeném rozsudku soud výrokem pod bodem I. nahradil souhlas žalované s dohodou popsanou ve výroku I. tohoto rozsudku ve vztahu k pozemkům KN parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] (výrok I.), kdy uvedené pozemky tak byly v rámci církevních restitucí žalobkyni, jako oprávněné osobě, vydány. Žalobu, aby soud nahradil souhlas žalované s dohodou uvedenou ve výroku I. shora uvedeného rozsudku ve vztahu k pozemkům KN parc. [číslo] soud zamítl (výrok II.). Proti tomuto rozsudku podaly odvolání, jak žalobkyně, tak žalovaná, avšak rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], pod č.j.: 11 Co 240/2018-207, byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu však podaly jak žalobkyně, tak žalovaná dovolání. Nejvyšší soud ČR, co by soud dovolací, svým rozsudkem ze dne 28.4.2020, pod č.j. 28 Cdo 899/2020-243 rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně, ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] (které byly jako jediné ze souboru nárokovaných pozemků žalobkyni vydány) i ve výrocích o nákladech řízení, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání žalobkyně ve vztahu k ostatním pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo odmítnuto (výrok II. dovolacího soudu). Výroky pod body II. a III. rozsudku soudu prvního stupně tak nabyly samostatně právní moci. 6. Dále po rozhodnutí dovolacího soudu bylo vedeno řízení pouze ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Soud prvního stupně, vázán pokyny dovolacího soudu, doplnil dokazování (opětovným provedením místního šetření), přičemž na základě výsledků místního šetření a svědeckých výpovědí (které budou popsány níže) dospěl k závěru, že předmětné pozemky o kterých dosud nebylo pravomocně rozhodnuto (parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec]) nelze v rámci církevní restituce žalobkyni vydat. 7. Ve vztahu k pozemkům prac. [číslo] prac. [číslo] v k.ú. [obec] zůstala spornou otázka zastavěnosti předmětných pozemků dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMV. Žalobkyně tvrdila, že se na uvedených pozemcích nenacházejí žádné stavby a uvedené pozemky nejsou nezbytně nutné pro provozování předmětného zemědělského areálu a měly by být žalobkyni vydány. Žalovaná naopak tvrdila, že pozemky vydat nelze, neboť jsou součástí uzavřeného funkčního zemědělského areálu, popř. slouží jako veřejně prostranství (pozemek parc. [číslo]) a žalobkyni je vydat nelze. 8. S ohledem na to, že mezi stranami po rozhodnutí dovolacího soudu, byla sporná toliko otázka zastavěnosti předmětných pozemků, resp. to zda pozemek parc. [číslo] je nezbytný pro provozování zemědělského areálu a pozemek parc. [číslo] je součástí veřejného prostranství, soud se důkazy, prokazující žalobní tvrzení, která byla mezi stranami nesporná, zabýval stručně. 9. Soud, ještě před vynesením prvního rozsudku ve věci, provedl důkazy, které předložila žalobkyně. Právní existenci tzv. oprávněné osoby dle § 3 ZMV má soud za prokázanou z Rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob dle kán. 121 CIC ze dne [datum], kdy pražský arcibiskup sloučil církevní právnické osoby, mj. Římskokatolickou farnost [obec] s církevní právnickou osobou s názvem [název žalobkyně] s tím, že [název žalobkyně] je tímto sloučením nástupcem slučovaných církevních právnických osob (č.l. 8). 10. Skutečnost, že [předchůdce žalobce] [předchůdce žalobce] [obec] vlastnila sporné pozemky před [datum] má soud za prokázané knihovní vložky [číslo] [příjmení] knihy pro katastrální území Račiněves, kde jsou ve vlastnictví [předchůdce žalobce] [předchůdce žalobce] v [obec] zaznamenány PK pozemky [číslo] pro k.ú. [obec]. 11. Přechod vlastnictví shora uvedených PK pozemků v rozhodném období na stát dle zákona č. 46/48 Sb. je prokázán rozhodnutím Okresního národního výboru v [obec] (č.l. 6) ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto o vykoupení mj. PK pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] dle zákona č. 46/48 Sb. 12. Doručení výzvy k v