20 C 256/2020-33 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 8 823,01 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejichž nedílnou součástí byla kupní smlouva a rovněž Všeobecné podmínky [společnosti], se kterými žalovaná vyslovila podpisem Účastnické smlouvy výslovně souhlas. Na základě Účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaná se zavázal k úhradě kupních cen formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy, a dále pojištění na základě souhlasu s pojištěním. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala splátky za koncové zařízení vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních hradit. Konkrétně se jedná o vyúčtování č. vyúčtování [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum] ve výši 4 000,00 Kč, [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum] ve výši 4 410,00 Kč, [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum] ve výši 185,20 Kč, [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum] ve výši 74,00 Kč, [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum] ve výši 4,81 Kč, [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum] ve výši 149,00 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou povinnost, když přestala hradit předepsané splátky za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně v souladu s ujednáním ve splátkovém kalendáři zbývající splátky žalované za uvedené zařízení. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku 8 823,01 Kč. Tato částka tak představuje jednak neuhrazené měsíční poplatky za pojištění ve výši 302,81 Kč, jednak součet zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 4 520,20 Kč a doúčtovanou slevu ke koncovému zařízení ve výši 4 000,00 Kč. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila ničeho. 2. Soud ve věci vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit, a proto jej soud dne [datum] zrušil. 3. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy, a to účastnická smlouva ze dne [datum] včetně nastavení služeb a souhlasu s pojištěním, vyúčtování služeb [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] č. vyúčtování splátek za zařízení, výzva ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek, obchodní podmínky žalobkyně, výpověď smlouvy. Z těchto všech důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že veškerá tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy, poskytnutí koncového zařízení a výše dlužné částky uvedená v žalobě má soud za prokázané. Po právní stránce pak soud vycházel § 2079 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 127/2005 Sb. zákona o elektronických komunikacích. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku. 5. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 6. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. 7. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400,00 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 200,00 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100,00 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění),, z nákladů právního zastoupení za 1 úkon právní služby á 1.500,00 Kč dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 1x režijního paušálu á 300,00 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., (účast při jednání dne [datum]), z náhrady za promeškaný čas ve výši 400,00 Kč při celkovém počtu 4 půlhodin po 100,00 Kč dle § 14 vyhl. MS č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z cestovného ve výši 819,26 Kč na trase [obec] - [obec] a zpět (1x cesta k jednání, celkem 136 km, osobní vozidlo Fiat Panda, [registrační značka], PH natural 95, spotřeba 5,7 l /100 km (dle metodiky ES 2004) při ceně 32,00 Kč za 1 litr dle § 4 vyhl. č. 358/2019 Sb., a sazby 4,20 Kč dle § 1 vyhl. č. 358/2019 Sb., a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 4.742,30 Kč, celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů částku 5.142,30 Kč. 8. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č.j. 17Co 666/2015-143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50.000,00 Kč. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.