12 C 82/2021-27 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky 2 022 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 153 z dlužné částky od 23. 11. 2019 do 25. 8. 2020. Žalobu odůvodnil tím, že strany uzavřely písemnou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s počátkem pojištění 9. 8. 2018. Předmětem Komplexního pojištění vozidla [anonymizováno] bylo vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka]. Z důvodu neplacení pojistného žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu se smlouvou žalovaného upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, což se stalo 22. 11. 2019. Dlužné období, za které žalobce požaduje pojistné, činí od 9. 8. 2018 do 22. 11. 2019 a dále žalobce požaduje 790 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužném pojistném a 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky po zániku pojištění v souladu se Sazebníkem nákladů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 2758 odst. 1 OZ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 OZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Z předložené pojistné smlouvy [číslo] (stránky 1/4, 2/4, 3/4) vytištěné dne 9. 8. 2018 bylo zjištěno, že žádný souhlas žalobce ani žalovaného s touto listinou neobsahuje (neobsahuje ani podpis žalobce a žalovaného ani z ní nevyplývá, že by žalobce či žalovaný akceptoval tuto smlouvu. Stránka 4/4 nebyla soudu předložena. Z předloženého formuláře„ Záznam z jednání“ vyplývá, že žalobce jako pojistitel zastoupený pojišťovacím agentem a žalovaný jako klient jednali o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], aniž by v záznamu bylo uvedeno, jakého vozidla se týká. Záznam z jednání odkazuje na pojistnou smlouvu [číslo] avšak její uzavření také neprokazuje. Po skutkové stránce má soud za to, že žádné předložené důkazy ani jednotlivě ani v souhrnu neprokazují uzavření jakéhokoli písemného smluvního vztahu, v němž by vystupoval žalobce a žalovaný. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovaným, a žaloba byla pro neunesení důkazního břemene žalobce zamítnuta. Ostatní provedené důkazy (další údajná smluvní ujednání, upomínky, doručenky a sazebníky) soud pro nadbytečnost již nehodnotí, neboť se nevztahují k rozhodným skutkovým otázkám (netýkají se uzavření písemné smlouvy), a na rozhodnutí soudu nemohou mít vliv. Žalobce omluvil svou neúčast na jednání a nežádal o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl důkazy k prokázání svých tvrzení o podepsání smlouvy žalobcem a žalovaným a doručení akceptace smlouvy, a žalobce si zmařil také možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobci poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.