15 C 104/2021-30 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se svou žalobu domáhala zaplacení částky 9 416 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 13. 5. 2020. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 28. 5. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalobce si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 24. 11. 2019 do dne 8. 3. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 106 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 27. 7. 2020. Žalobce se domáhá zaplacení částky 9 416 Kč skládající se ze základu příspěvku tvořeného příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní. V daném případě 86 Kč x 106 dní, celkem 9 116 Kč a dále je požadován poplatek spojený s mimosoudním uplatňováním práva na příspěvek dle. § 4 odst. 4 citovaného zákona ve výši 300 Kč dle § 2 a) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovanému byla dne 30. 10. 2020 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění, přesto žalovaný neuhradil. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací] - 5 dne 12. ledna 2020, který usnesením ze dne 31. března 2021 byl zrušen, neboť se žalovanému nepodařilo doručit jej do vlastních rukou. 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se žádným způsobem nevyjádřil, žaloba spolu s výzvou mu byla doručena vložením do domovní schránky 3. 8. 2021 na adrese [obec a číslo]. 4. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V daném případě soud z listinných důkazů předložených žalobcem, zjistil, že byl žalovaný řádně vyzván k úhradě příspěvku nepojištěných, byla mu doručena i řádně opakovaná upomínka a také tzv. předžalobní upomínka, soud měl k dispozici i doklady o odeslání těchto listin. Výše příspěvku je v předmětné věci stanovena 86 Kč/den (§2 odst. 1 písm. f) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.) za 106 dní, tedy ve výši 9 116 Kč. Součástí příspěvku dle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.). 6. Ze všech těchto důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že tvrzené skutečnosti ohledně provozování předmětného vozidla bez sjednaného pojištění a výše dlužné částky jsou prokázané. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a následujících zákona č. 168/1992 Sb., dále § 2 a) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 7. V daném případě soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 9 416 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky příspěvku od 28. 7. 2020, tedy den po splatnosti do zaplacení, vše dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění s ohledem na splatnost dluhu, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce má nárok na náhradu nákladu řízení potřebných k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. 9. Žalobce má nárok na náhradu nákladu řízení představující jednak soudní poplatek, v daném případě ve výši 400 Kč zaplacený v platném znění (položka 2 bod 1 písm. b) sazebníku zákona o soudních poplatcích č. 549/91 Sb. Další náklady řízení představují náklady právního zastoupení. Jak bylo zjištěno, že žalobce podává u zdejšího soudu více žalob, návrhy mají obdobnou podobu, liší se v minimální míře co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení. Právní argumentace a stylizace a formální vyřízení je totožné. Jedná se o tzv. formulářové žaloby, proto soud při určení výše odměny za učiněné úkony právní pomoci postupoval dle § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. AT (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, podání žaloby) a dále soud přihlédl k § 14b odst. 1 bod 1 AT, když řízení ve věcech bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tím žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšují 50.000 Kč a sazba za každý úkon pro účely stanovení náhrady nákladů řízení v daném případě je 200 Kč, tedy za 3 úkony právní služby za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva se základním skutkovým právním posouzením činí 600 Kč. Další náklady činí paušální odměna po 100 Kč jako náhrada výdajů za vnitrostátní poštovní, místní hovorné a přepravné dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) AT. Další náklady představují náklady DPH 21 % z částky 900 Kč, které činí 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). 10. Celkové náklady ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o.s.ř.