15 C 139/2021-47 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 2 497,20 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdil, že účastníci dne 10. 9. 2019 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace a nahlíží do externích úvěrových registrů. V daném případě sjednaný úvěrový rámec činil 3 000 Kč. Byla sjednána měsíční splátka ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná v průběhu úvěrovém vztahu vyčerpala celkem částku 2 448 Kč a uhradila 1 715 Kč. Část byla započtena na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaná porušila své závazky hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobce využil svého oprávnění sjednaného ve smlouvě, zesplatnil úvěr a požadoval okamžité zaplacení dlužné částky, se kterou se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek, anebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 14. 9. 2020 a žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 14. 9. 2020 ke splacení úvěru. Pohledávka sestává z neuhrazené jistiny 943,20 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 224 Kč. Částka 330 Kč se vztahuje na součet neuhrazených nákladů na vymáhání, a to za 100 Kč za každé upomínání vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů a e-mailů a 130 Kč v případě doporučeného psaní. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši 26,28 % ročně z jistiny ode dne následujícího po sepsání žaloby do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o. s. ř., přesto dluh neuhradila. 2. Soud ve věci nařídil ústní jednání, oba účastníci se k jednání nedostavili. Zástupce žalobce se omluvil. Žalovaná se neomluvila, ač byla řádně předvolána v souladu s občanským soudním řádem. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Soud v případě odůvodnění rozsudku postupoval dle § 157 odst. 4 o.s.ř,, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z listin nazvaných Smlouva o spotřebitelském úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen úvěrová smlouva) a ze dne 10. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná podala žádost o účelový spotřebitelský úvěr na úhradu zboží ve výši 2 448 Kč s úrokovou sazbou 18,6 % ročně, RPSN 20,30 %, žalovaná měla vrátit částku 2 695 Kč Smlouva byla žalovanou řádné podepsána, bylo sjednáno 11 splátek po 245 Kč k zakoupení bílé techniky – grilu. V úvěrové smlouvě bylo dále uvedeno, že žalovaná bydlí v podnájmu, má vysokoškolské vzdělání, je vdaná, má příjem 20 000 Kč měsíčně, pracuje jako podnikatelka, nemá žádnou vyživovací povinnost. Součástí úvěrové smlouvy byl i návrh na uzavření bezúčelového revolvingového úvěru s tím, že pokud klient souhlasí, je mu zaslána kreditní karta. Takto byla nabídnuta výše úvěrového rámce 30 000 Kč s výší měsíční splátky 4 % z dlužné částky splatnou spotřebitelem s úrokovou sazbou 26,28 % a RPSN 35,08 %. Z výpisu čerpání splátek a úhrad soud zjistil předpis splátek provedené úhrady a na jaké konkrétní nároky žalobkyně provedené úhrady započetla. Žalovaná vyčerpala částku 2 448 Kč, uhradila 1 504,80 Kč, dluh činí 943,20 Kč. Dále jsou vyčísleny náklady na vymáhání 330 Kč a smluvní pokuta 1 224 Kč. Dále bylo zjištěno, že došlo k zesplatnění ke dni 14. 9. 2020. Z úvěrových podmínek žalobkyně se podává, že v případě, že se klient opozdí s úhradami dle smlouvy nebo smlouvy o úvěru z karty, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání, například na upomínku nebo inkasní agenturu a v případě, že se klient opozdí se zaplacením splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna účtovat také sankce, smluvní pokutu 500 Kč, pokud se zpozdí se zaplacením splátky nebo jiné platby. V případě, že výše dlužné částky bude nižší než 500 Kč, bude účtována smluvní pokuta maximálně ve výši dlužné částky. Dále jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze zaplacené jistiny úroku a úhrady za pojištění a v případě prodlení po zesplatnění kromě nezaplacené jistiny, úroku a úhrad za pojištění a doplňkových služeb a úrok z prodlení v zákonné výši, výše úroku z prodlení je v souladu s aktuálně platným vládním nařízením. Z výzvy k zesplatnění celého úvěru ze dne 14. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 2 544,11 Kč do s7 dnů od doručení výzvy. Z výpisu z poštovního archu bylo zjištěno, že zásilka byla odeslána. Z předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované zásilku. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně se žalovanou uzavřela úvěrovou smlouvu, na základě které byl poskytnut žalované spotřebitelský účelový úvěr ve výši 2 448 Kč na úhradu zboží. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 2 448 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splácet v 11 měsíčních splátkách, úroková sazba byla sjednána, žalovaná nehradila řádně a včas sjednané splátky, a proto žalobkyni úvěr tzv. zesplatnila. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila pouze částku 1 504,80 Kč. Rozdíl mezi čerpanou a uhrazenou částkou je 943,20 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni pouze uvedenou rozdílnou částku se zákonným úrokem z prodlení. Částka 1 224 Kč představuje sjednanou smluvní pokutu. Žalovaná uhradila pouze část pohledávky sjednaného úvěru, dostala se do prodlení se splácením splátek a žalobkyni tak vznikla pohledávka. 6. V daném případě soud dospěl k závěru, že byla dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) řádně uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná nesplnila zcela své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky, ocitla se v prodlení. Úrok z prodlení soud přiznal dle § 1970 o. z. ve výši zákonného úroku z prodlení stanoveného dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. V projednávaném případě však dospěl k závěru, že ujednání o dalších nárocích, tedy tvrzených poplatcích na vymáhání a smluvní pokutě nebyla řádně sjednána, jsou v rozporu s právní úpravou o spotřebitelských smlouvách. Soud tedy žalobu částečně v rozsahu požadované částky 1 224 Kč a kapitalizovaného úroku a zákonného úroku z prodlení přesahující přiznaný úrok z prodlení jako nedůvodný zamítl. 8. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. každý z účastníků ve věci měl úspěch pouze částečný. Soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud určil žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro prodloužení této lhůty nebo poskytnutí dobrodiní splátek neshledal důvody.