15 C 159/2020-44 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdil, že žalovaný nesplnil svou zákonnou poplatkovou povinnost stanovenou zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, když neplatil poplatky za období od února 2019 do srpna 2019 včetně. Dluží tedy za 7 nezaplacených měsíců na poplatcích po 135 Kč měsíčně částku 945 Kč. Žalobkyně dále kapitalizovala zákonný úrok z prodlení ve výši 84,62 Kč ke dni vyhotovení žaloby, tedy k 15. 4. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. a vydal rozsudek bez nařízení jednání. 3. Soud vycházel z dokladů předložených žalobkyní. 4. Žalovaný je povinen platit koncesionářské poplatky, což je prokázáno v potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků. Žalovaný televizní přijímač přihlásil v lednu 2019. Výše dluhu je prokázána přehledem nezaplacených předpisů, jímž bylo prokázáno, že výše dluhu činí 945 Kč. 5. Soud věc posoudil dle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle § 6 cit. zákona měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 1 cit. zákona, poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby s tím, že poplatek je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Úrok z prodlení byly stanoveny dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. do dne 15. 4. 2020. 6. Soud uložil lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce má nárok na náhradu nákladu řízení potřebných k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. 8. Prostředky vynaložené za zastupování advokátem soud nepovažuje za vynaložené účelně. Agenda televizních poplatků je spravována samotnou žalobkyní, což vyplývá z výroční zprávy o hospodaření žalobce. Tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, ale odůvodněnost a racionálnost zastoupení žalobce advokátem je značně zeslabena. Ve sporech týkajících se neuhrazených televizních poplatků nelze totiž očekávat uplatnění specializovaných znalostí advokáta, kterým by nemohli disponovat pracovníci právního útvaru [žalobce]. Navíc podle Ústavního soudu ČR, který vyslovil v nálezu sp. zn. I. ÚS 3344/12, měl by televizní poplatek pokrývat drtivou většinu nákladů rozpočtu žalobkyně, pak je jistě žádoucí a správné, aby žalobkyně tyto náklady spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. 9. Soud tedy přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení pouze ve výši zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhradu za 2 úkony právní služby (sepis žaloby a předžalobní výzvy po 100 Kč) když režijní paušál za formulářovou žalobu pro účastníka nezastoupeného advokátem, které vyplývá z § 151 odst. 3 o.s.ř. a je specifikován ve vyhlášce MS ČR č. 254/2015 Sb. 10. Tyto soudem zredukované náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. Při vyhotovování odůvodnění rozhodnutí soud postupoval dle § 157 odst. 4 o.s.ř.