19 C 260/2021-40 — Okresní soud v Litoměřicích

<b>(zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř.)</b> Předmětem řízení v této věci bylo zaplacení částky ve výši 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, který byl částečně kapitalizován, tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku a dále spolu s částkou ve výši 2 230 Kč, která se skládá z poplatku za poskytnutí úvěru 630 Kč a administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč. Žalobce uvedl, že dne 11.10.2016 elektronicky uzavřel právní předchůdce žalobce, spol. [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] ve které bylo ujednáno, že žalobce poskytne žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Na základě uvedeného ujednání žalobce poskytl žalovanému částku 4 500 Kč a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátí do 20.10.2016 celkem ve výši 5 130 Kč, což se nestalo. Předmětem žaloby tak je částka ve výši 4 500 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši 630 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku včas nesplatil, nárokuje si žalobce i administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč. Uvedený poplatek je účtován dle čl. 5 smlouvy o úvěru, kde bylo ujednáno, že za první upomínku k úhradě úvěru dlužník zaplatí částku ve výši 850 Kč a za další upomínky částku vždy ve výši 250 Kč. Žalobce zaslal žalované celkem 4 upomínky v celkové částce 1 600 Kč. Celkem tedy žalobce po žalovaném nárokuje úhradu dlužné jistiny ve výši 4 500 Kč, poplatku za úvěr ve výši 630 Kč a administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč. Zákonný úrok z prodlení žalobce ke dni 6.9.2018 kapitalizoval v částce 642,13 Kč. K samotnému uzavření smlouvy o úvěru žalobce uvedl, že tato byla uzavřena elektronicky, neboť žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Na uvedené stránce se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů a totožnost žalovaného byla ověřena i pracovníkem call centra. Žalovaný rovněž odsouhlasil na webovém rozhraní žalobce návrh smlouvy o všeobecných podmínkách poskytování úvěru a po té mu byl zřízen uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 8.8.2018, kdy s účinností ke dni 6.9.2018 byly pohledávky vůči žalovanému postoupeny na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 21.9.2018. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření se, zda souhlasí s vydáním rozhodnutí bez jednání byly žalovanému doručeny evidenční adresu [adresa žalovaného], kde mu byly dne 14.9.2021 uloženy na poště a následně po uplynutí úložní doby odeslány zpět soudu. Soud při zjišťování skutkového stavu provedl důkazy předložené žalobcem. Soud měl k dispozici shora uvedenou smlouvu o úvěru [číslo] uzavřenou mezi účastníky dne 11.10.2016 [právnická osoba] se na základě uvedené smlouvy zavázal, že žalovanému poskytne úvěr ve výši 4 500 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zároveň zavázal, že poskytnutou částku žalobci vrátí do 20.10.2016 a zároveň mu zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 630 Kč. V čl. 5 smlouvy o úvěru bylo rovněž dohodnuto, že za první upomínku k úhradě úvěru dlužník zaplatí částku ve výši 850 Kč a za další 3 upomínky částku ve výši po 250 Kč a to vše v případě, ocitne-li se dlužník v prodlení se splacením úvěru více než pět dní. Ve smlouvě o úvěru je zároveň v čl. 3 uvedeno, že smlouva je uzavírána pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalovaný je v předmětné smlouvě řádně identifikován nejen datem narození, ale i rodným číslem, číslem občanského průkazu, číslem telefonu, ale i emailem. Soud má tak za to, že smlouva byla žalovaným elektronicky podepsána z jeho uživatelského účtu a to uvedením jeho identifikačních údajů. Elektronickým podpisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojeny k datové zprávě nebo jsou s ní logiky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě (§ 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu). Odeslání částky ve výši 4 500 Kč z účtu žalobce na účet žalovaného má soud za prokázané z výpisu účtu žalobce, č.ú.: [bankovní účet]. Soud má rovněž za prokázané, že žalobce žalovanému zaslal čtyři upomínky k úhradě dluhu a to dopisy ze dne 16.11.2016, 25.11.2016, 29.10.2016 a 7.11.2016. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 8.8.2018, kdy s účinností ke dni 6.9.2018 byly pohledávky vůči žalovanému postoupeny na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 21.9.2018. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah, který se řídí ust. § 2395 a násl. nového občanského zákoníku. Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil a žalovanému, co by úvěrované osobě poskytl úvěr, žalovaný svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky nesplnil. Vyjma úvěrované částky ve výši 4 500 Kč žalobce oprávněně požaduje i částku ve výši 1 730 Kč, která se skládá z dohodnutého poplatku za sjednání úvěru (630 Kč) a dále z poplatků za odeslání celkem 2 upomínky (850 Kč + 250 Kč) ve výši 1 730 Kč. Pokud jde o další dvě upomínky, které žalobce nárokoval uhradit celkem ve výši 500 Kč, soud považuje jednání žalobce za šikanózní, zjevně vedené snahou o maximalizaci navýšení nákladů v souvislosti s vymáháním úvěru. Soud považuje za dostačující zaslání pouze dvou upomínek k úhradě úvěru a dále předžalobní upomínky za zcela dostačující. Nárok ve výši 2 x 250 Kč za dvě odeslané upomínky tak s ohledem na ust. §§ 8, 433, 1813 o.z. zamítl. Úroky z prodlení se řídí ustanovením § 1970 občanského zákoníku a konkrétní sazba je uvedena ve vládním nařízení č 351/2013 Sb. Doba prodlení je odvozena ode dne, kdy měl žalovaný dluh uhradit, avšak neučinil tak a ocitl se v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy ikdyž měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, mě-li úspěch v poměrně nepatrné části. Soud tedy žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Dále jsou tvořeny odměnou za zastupování žalobce advokátem ve výši 500 Kč (dva a půl úkonu á 200 Kč za sepis žaloby, přípravu a převzetí věci a zaslání jednoduché výzvy k plnění výzvy). Žalobci dále náleží tři paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhrada advokátových výdajů za tři úkony právní služby (podle § 13 odst. 3, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Příslušná DPH ve výši 21% je výši 168 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 1 368 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu č. 120/2014 Sb., ust. § 14b, neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplaceného spotřebitelského úvěru). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v zásadě technického charakteru, když jeho strukturovaný text směřuje k uplatnění v zásadě totožných nároků z totožných důvodů a rozdíly spočívají pouze v technické či administrativní záměně proměnných skutečností vyplývajících z jednotlivých smluvních ujednání (viz judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn.: 17 Co 666/2015). U zdejšího soudu žalobce podal řadu typově shodných žalob. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.