20 C 207/2021-48 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 16 166,75Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dodávala žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 25. 9. 2019 do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná ji odebírala. Žalobkyně dne 7. 1. 2020, vyúčtovala dodanou energii žalované fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 4 639,42 Kč splatnou dne 27. 1. 2020, fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 1 627,33 Kč splatnou dne 26. 5. 2020. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč Ani přes předžalobní upomínku žalovaná ničeho neuhradila. 2. Při jednání soud dne 6. 10. 2021 žalovaná dlužnou částku uznala co do nároku i výše a požádala s ohledem na svou současnou ekonomickou situaci, aby jí soud umožnil zaplatit dlužnou částku a náklady řízení formou splátkového kalendáře. 3. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. 4. Podle uznání soud rozhodne bez ohledu na to, zda jsou tvrzení žalobce podložena důkazy, zda dosavadní výsledky prokazují oprávněnost nároku nebo zda se jeví požadavky žalobce jako nedůvodné. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 153a odst. 2 o.s.ř.). 5. V posuzovaném případě právní předpisy nevylučují uzavření smíru. 6. Protože žalovaná uznala nárok žalobkyně, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl rozsudkem pro uznání. 7. Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 8. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 9. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III. ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. 10. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 252 Kč, celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 2 252 Kč. 11. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č. j. 17Co 666/2015-143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a to z titulu neuhrazení ceny dodané energie (plynu či elektřiny) dle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, resp. elektřiny. 12. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalované uhradit dlužnou částku i náhradu nákladů řízení ve splátkách po 300 Kč měsíčně, když vzhledem k celkové výši dlužné částky a ekonomické situaci žalované, výši splátky považuje za přiměřenou. 13. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.