20 C 310/2020-22 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou domáhala zaplacení částky 9.736,00 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaná dluží za odběr elektřiny a plynu v odběrném místě žalované, na adrese [adresa žalované], dodané žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15.8.2012 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa], a žalovanou. Předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované odebranou elektřinu za období od 11.2.2017 do 2.5.2017, fakturou [číslo], která byla splatná 30.5.2017 částkou 1.834,00 Kč. Dále za odběr plynu v odběrném místě žalované, na adrese [adresa žalované], dodaného žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 15.8.2012 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa], a žalovanou, za období od 16.8.2016 do 20.4.2017, fakturou [číslo], která byla splatná 22.5.2017 částkou 19.452,00 Kč poníženou o zaplacené platby ve výši 11.550,00 Kč, tj. nedoplatkem ve výši 7.902,00 Kč. Předchůdkyni tak vznikla za žalovanou pohledávka ve výši 9.736,00 Kč, kterou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 převedla na žalobkyni. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku žalobkyni ničeho neuhradila. 2. Soud ve věci vydal dne 23.6.2020 elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit, a proto jej soud dne 9.9.2020 zrušil. 3. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí, žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobcem, a to smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15.8.2012, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ze dne 15.8.2012, upomínka ze dne 10.8.2017 a ze dne 18.8.2017, faktura [číslo] ze dne 8.5.2017, faktura [číslo] ze dne 16.5.2017, předžalobní upomínka ze dne 28.5.2020, podací arch ze dne 28.5.2020, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 včetně dodatku a příloh, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13.2.2020, obchodní podmínky a ceník služeb předchůdkyně žalobkyně. Z těchto všech důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že veškeré skutečnosti v žalobě tvrzené ohledně dodávky elektřiny a výše dlužné částky za dodávku elektřiny a má soud za prokázané. Po právní stránce pak soud vycházel z § 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a § 2079 a násl. občanského zákoníku, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku. 5. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 6. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 7. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. 8. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400,00 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 200,00 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100,00 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 189,00 Kč, celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 1.489,00 Kč. 9. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č.j. 17Co 666/2015-143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50.000,00 Kč, a to z titulu neuhrazení dodávky elektřiny dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, resp. plynu. 10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 11. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.