20 C 443/2015-52 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se po žalované domáhal zaplacení částky 7.049,00 Kč spolu s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že jako úvěrující (ještě jako [právnická osoba]) s žalovanou uzavřely dne 29.12.2014 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 4, 999.00 Kč. Úvěr byl splatný dne 12.1.2015 Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem komunikace na dálku. Současně s úhradou jistiny úvěru se žalovaná zavázala uhradit i poplatek za úvěr ve výši 850.00 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu nákladů spojených se zasláním upomínek ve výši 1, 200.00 Kč. Žalovaná přes předžalobní upomínku ničeho neuhradila. 2. Soud ve věci vydal dne 8.4.2015 elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včas odpor. 3. Přípisem ze dne 4.9.2015 sdělil soud účastníkům řízení, že řízení bylo přerušeno z důvodu zahájeného insolvenčního řízení žalované. 4. Usnesením KSUL 74 INS 10797/2015-A-9 ze dne 10.6.2015 byl zjištěn úpadek žalované a bylo jí povoleno řešení úpadku oddlužením a současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky soud, aby tak učinili ve lhůtě k tomu určené. 5. Usnesením KSUL 74 INS 10797/2015-B-38 ze dne 22.6.2020 soud vzal na vědomí oddlužení žalované s tím, že osvobodil žalovanou od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. 6. Soud opakovaně tuto skutečnost sdělil žalobkyni. Žalobkyně však nijak nereagovala. 7. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní usnesení KSUL 74 INS 10797/2015-B-38 ze dne 22.6.2020. 8. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci ustanovení § 414 a násl. insolvenčního zákona na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru: 9. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat; ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim jako promlčená pohledávka. 10. S ohledem na shora uvedené nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, když žalovaná byla od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, osvobozena dle § 414 insolvenčního zákona. 11. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 12. V dané věci byla žalobkyně zcela neúspěšná, žalované, která byla ve věci zcela úspěšný, jak je z obsahu spisu zřejmé, žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.