21 C 197/2021-42 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s. r. o., se sídlem [adresa], [IČO], (dále jen "právní předchůdkyně žalobkyně") uzavřela se žalovaným dne 1. 7. 2019 smlouvu o úvěru, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 30. 7. 2019. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ve stanovené době neuhradil. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka v celkové výši 4 000 Kč, kterou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 převedla na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni ani přes předžalobní upomínku neuhradil ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne 2. 7. 2019 byla z tohoto účtu odeslána částka 4 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [právnická osoba] ze dne 5. 10. 2021 vyplynulo, že účet č. [bankovní účet] patří žalovanému a že dne 2. 7. 2019 byla na tento účet připsána platba ve výši 4 000 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 (odesláno dne 2. 2. 2021 viz podací lístek) byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k vrácení žalované částky (odeslána dne 2. 2. 2021 viz podací arch). Z těchto všech důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že veškerá tvrzení žalobkyně ohledně poukázání částky 4 000 Kč na účet žalovanému a výše dlužné částky má soud za prokázané. Po právní stránce pak soud vycházel z § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“ ¨), jedná se o bezdůvodné obohacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. až od doručení výzvy k vrácení bezdůvodného obohacení (resp. uplynutí lhůty k zaplacení dluhu). Zbytek úroku soud zamítl, když žalobkyně doložila výzvu k vrácení bezdůvodného obohacení (v oznámení o postoupení pohledávky) až dnem 2. 2. 2021, která byla odeslána dne 2. 2. 2021 a byla poskytnuta lhůta k plnění 3 dny (u fikce doručení se počítá 3 dny dle § 573 o. z. (výrok II.)). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (až ne nepatrný úrok), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.