7 C 212/2021-52 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 533 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 533 Kč od 17. 1. 2018 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl v době poskytnutí služby platební transakce tj. v době od 23. 10. 2017 do 22. 12. 2017 účastníkem telefonní stanice [číslo] to na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 20. 11. 2017. V souladu se smlouvou žalovaný čerpal tzv. služby třetích stran, které byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ve výši 1 966 Kč a fakturou [číslo] ve výši 6 567 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze 1 000 Kč a to na fakturu [číslo]. Žalovaný ani přes výzvu neuhradil žalobkyni ničeho dalšího. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to účastnickou smlouvu„ [anonymizována čtyři slova]“ ze dne 20. 11. 2017, fakturu [číslo] včetně rozpisu vyúčtování služeb a podrobného vyúčtování k telefonnímu číslu [číslo] za období od 23. 10. 2017 do 22. 11. 2017, fakturu [číslo] včetně rozpisu vyúčtování služeb a podrobného vyúčtování k telefonnímu číslu [číslo] za období od 23. 11. 2017 do 22. 12. 2017, listinu označenou zrušení poskytování služeb ze dne 16. 2. 2018, přehled neuhrazených vyúčtování a mobilních linek ke dni 16. 2. 2018, dodejku ze dne 16. 2. 2018, pokus o smír ze dne 2. 5. 2018, celkovou rekapitulaci dlužných vyúčtování ke dni 2. 5. 2018, všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, osvědčení o registraci ze dne 27. 4. 2011 a ceník [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována čtyři slova]. 4. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Z účastnické smlouvy ze dne 20. 11. 2017 nazvané„ [anonymizována čtyři slova]“ má soud za prokázané, že se žalovaný stal účastníkem telefonní stanice [číslo]. Z faktury [číslo] včetně rozpisu vyúčtování služeb a podrobného vyúčtování se podává, že žalovanému byla za období od 23. 10. 2017 do 22. 11. 2017 za tzv. služby třetích stran (platební transakce) vyúčtována celkem částka 1 966 Kč, konkrétně 3 x 100 Kč za SMS na [číslo] (MHD, parkování, ostatní služby), 2 x 50 Kč na [číslo] x 99 Kč za SMS na [číslo] (hry, hudba, videa), dále 1 x 79 Kč za SMS na [číslo] x 50 Kč za SMS na [číslo] (hry, hudba, video) a dále 3 x 50 Kč za SMS na [číslo] x 99 Kč za SMS na [číslo] (služby pro dospělé). Z faktury [číslo] včetně rozpisu vyúčtování služeb a podrobného vyúčtování se podává, že žalovanému byla za období od 23. 11. 2017 do 22. 12. 2017 za tzv. služby třetích stran (platební transakce) vyúčtována celkem částka 6 567 Kč, konkrétně 3 x 1 300 Kč za SMS na [číslo] x 650 Kč za SMS na [číslo] x 390 Kč za SMS na [číslo] (platby za služby a zboží), dále 2 x 50 Kč za SMS na [číslo] (hry, hudba, videa), 3 x 50 Kč za SMS na [číslo] x 99 Kč a SMS na [číslo] (služby pro dospělé) a 10 x 100 Kč za SMS na [číslo] x 79 Kč za SMS na [číslo] x 199 Kč za SMS na [číslo] (hry, hudba, videa). Žalovaný se objednáním služeb třetích stran zavázal žalobkyni uhradit jejich cenu, avšak za služby poskytnuté v období od 23. 10. 2017 do 22. 12. 2017 uhradil pouze 1 000 Kč, zbývá tedy uhradit 7 533 Kč (966 Kč + 6 567 Kč). Dopisem ze dne 16. 2. 2018 žalobkyně žalovanému oznámila, že ohledem na neuhrazené služby třetích stran byla nucena zrušit služby vedené pod referenčním [číslo] to ke dni 23. 3. 2018 a dále upozornila žalovaného, že pokud nedojde k úhradě dlužné částky, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Z dodejky soud ověřil, že žalovanému byla dne 16. 2. 2018 odeslána zásilka. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle právních předpisů účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, a to s ohledem na § 3028 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Mezi žalobkyní a žalovaným proto jde o právní vztah ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 a následujících zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Jelikož žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatil, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil, zůstal pasivní, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 200 Kč (dva úkony á 100 Kč, a to výzva k plnění a sepis žaloby). 7. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyní požadovaná částka 200 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky) byla žalobkyni přiznána v rámci rozhodování o nákladech řízení. 8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.