8 C 432/2019-117 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitostem: pozemek stavební parcela [číslo] druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří (způsob využití zbořeniště), na němž se nachází rozestavěný objekt nezapsán v KN, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [anonymizováno], u [stát. instituce], [stát. instituce] dále jen sporné nemovitosti. Uvedli, že chtějí zrušit podílové spoluvlastnictví tak, že podíl žalované připadne žalobci b) a ten pak vyplatí žalovanou. Žalobce a) se domáhal po žalované uhradit investice do nemovitostí a to zejména jejich údržbu a dále úhradu daně z nemovitostí, kterou hradili za žalovanou. Doplnili, že na pozemku p. [číslo] postavili provizorní bydlení, které však není zkolaudováno ani doděláno, přičemž tento objekt stavěli výlučně ze svých prostředků. Při jednání dne [datum] žalobce a) sdělil, že žalobce b) ani on nemají finanční prostředky, aby vyplatili žalovanou. 2. Žalovaná sdělila, že souhlasí s tím, aby pozemky přešly do výlučného vlastnictví žalobců a souhlasí, aby jí byl vyplacen podíl podle znaleckého posudku. 3. Z předložených důkazů a to z výpisu z listu vlastnictví ze dne [datum] bylo zjištěno, že sporné nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků. Žalovaná vlastní jednu osminu, žalobce a) pět osmin, žalobce b) jednu čtvrtinu. Dále bylo z výpisu zjištěno, že byla vůči žalobci b) zahájena exekuce a nařízen exekuční příkaz k prodeji nemovitostí. 4. Ze znaleckého posudku vyplývá, že celková tržní hodnota sporných nemovitostí je [částka]. Znalec v posudku uvedl, že se pozemky nacházejí v CHKO. Dále z posudku vyplývá, že původní objekt nacházející se na pozemku p. [číslo] v roce 1993 vyhořel a ke dni místního šetření jsou v místě pouze pozůstatky základů zdí a dále se na pozemku p. [číslo] nachází stavba na hranici své životnosti (bývalá stodola). Dále znalec při místním šetření zjistil, že se na pozemku p. [číslo] nachází novostavba objektu k bydlení, jenž není zkolaudována a nebylo předloženo stavební povolení, což znalec vyhodnotil jako riziko při ocenění. Ostatní sporné pozemky jsou převážně s trvalým travním porostem. 5. Žalobce předložil k řízení potvrzení státního notářství, z nějž je patrno, že žalobce a žalovaná získali sporné nemovitosti do spoluvlastnictví v dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce], a to na základě schválené dohody. 6. Z předložených kopií složenek, soud zjistil, že byla vyměřena daň z nemovitosti na jméno [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] a to ve výši [částka] za rok 2017, 2018 a za rok 2019, za rok 2021 byla vyměřena daň [částka]. 7. Soud zamítl důkaz výpisem z pozemkové knihy, neboť by z něj nebylo možno zjistit žádné relevantní informace pro toto řízení. <i>8. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>9. Podle § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.</i> <i>10. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.</i> <i>11. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> <i>12. Podle § 1148 o.z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.</i> <i>13. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví.</i> 14. Za citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, proti své vůli, aby setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu a že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. 15. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V dané věci je sice reálné rozdělení pozemků možné, ale rozdělení pozemků by rovněž předpokládalo dohodu účastníků, neboť pokud by se z každého pozemku oddělila 1/8 pro žalovanou, tak by výrazně klesla jejich hodnota. Žalovaná navíc uvedla, že ona s rozdělením pozemků nesouhlasí a rozdělit pozemky ani vlastnit pozemky nechce. 16. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Tento způsob vypořádání navrhovali žalobci, avšak ani jeden z nich neprokázal, že má dostatek finančních prostředků k vyplacení žalované. 17. Za dané situace soud přistoupil k tomu, že nařídil soudní prodej nemovitostí jako jediný možný způsob vypořádání účastníků, když jak bylo popsáno, shora jiný možný způsob vypořádání nebylo možné provést. 18. Ze všech těchto důvodů soud přistoupil k nařízení soudního prodeje ve výroku uvedených nemovitostí s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky podle výše spoluvlastnických podílů. 19. Ohledně návrhu žalobce a) na finanční kompenzaci za daň z nemovitostí a dále na zaplacení částky [částka] tak soud návrh pro jeho neurčitost zamítl, neboť žalobce nebyl schopen doplnit ani tvrzení ohledně jaké investice chce vyčíslit a hodnotu těchto investic, ani ke svým tvrzením nedoložil důkazy, ač byl soudem řádně vyzván a poučen. Stejně tak kompenzace za zaplacenou daň z nemovitostí soud zamítl, když není jasné zda žalobce hradil daň pouze ze svého majetku jako celku či pouze ze svého podílu. 20. O nákladech státu, jenž hradil znalecký posudek, rozhodl soud tak, že náklady na znalečné rozdělil poměrně mezi všechny účastníky a to s ohledem na výrok o nákladech řízení. Celkem se znalci zaplatila částka [částka], soud tuto částku vydělil třemi, žalovaná je proto povinna uhradit částku [částka], když již částku [částka] zaplatila na záloze, žalobce a) byl osvobozen od zaplacení soudního poplatku z 80%, proto mu soud určil, aby zaplatil na znaleckém posudku pouze částku [částka] a žalobce b) byl osvobozen z 60 % proto mu stanovena povinnost uhradit na znalečném [částka]. 21. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2, tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19, neboť v tomto řízení se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců a žalovaných. Soud v tomto případě neshledal zvláštní důvody, pro které by některé ze stran přiznal náklady řízení, když ani žádný z účastníků žádné náklady řízení nepožadoval.