10 C 157/2021-30 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba], s.r.o. jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději do [datum]. Předmětnou částku právní předchůdce žalobce žalovanému vyplatil dne [datum]. Upomínka byla žalovanému zaslána [datum]. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Soud dne 24.09.2021 pod č.j. 10C 157/2021-17 vydal platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud podle § 101 odstavec 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Žalovaný se k žalobě ani nevyjádřil. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání. <i>Podle § 157 odstavec 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Při rozhodování ve věci soud vycházel z výpisů z účtů žalobce, rámcové smlouvy [číslo] podacích lístků, smlouvy o postoupení pohledávek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínky z [datum], smlouvy o úvěru [číslo]. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba tak, jak byla podána, je důvodná. Pokud jde o smlouvu, na jejímž základě se žalobce domáhal vydání předmětného rozsudku, ohledně té došel soud závěru, že tato smlouva je neplatná, a to proto, že podle názoru soudu nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a to podle § 86 odstavec 1 a následujících zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V tomto smyslu soud odkazuje též na článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] [anonymizována dvě slova] proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí do výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru. Nicméně soud vzal za prokázané, že částka [částka] byla žalovanému zaslána, žalovaný částku přes upomínku nevrátil a tak se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 odstavec 1, 2 občanského zákoníku, tedy zákona číslo 89/2012 Sb.). V souladu s ustanovením § 1970 téhož zákona soud pak žalobci přiznal proti žalovanému též úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný, byla mu podle § 142 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů řízení podle advokátního tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb. ustanovení § 14b, když se jedná o 3 úkony právní služby advokáta á [částka] (převzetí a příprava, podání žaloby podle § 11 odst. 1, předžalobní upomínka), 3 paušály po [částka], 21% DPH [částka], soudní poplatek ve výši [částka].