10 C 283/2021-30 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že pracovníky společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa žalovaného]. Následkem tohoto jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny ve znění pozdějších předpisů. Na uvedeném odběrném místě byla dne [datum] přerušena dodávka elektřiny. Při kontrole odběrného místa dne [datum] bylo zjištěno obnovení dodávky elektrické energie, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Po demontáži krytu svorkovnice elektroměru bylo zjištěno svévolné připojení odběrného místa k síti nízkého napětí. Z důvodu porušení cejchovních plomb byl elektroměr v zajištěném stavu demontován a předán do autorizovaného metrologického střediska. Na číselníku elektroměru byl rovněž zjištěn vyšší stav, než který byl zaznamenán v době odpojení odběrného místa. Odebírána elektřina byla měřena osazeným elektroměrem s výrobním [číslo] který byl demontován, sestaven VT [číslo] kWh a NT [číslo]. Stav při přerušení byl VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je tak rozdílem těchto stavů. V čase kontroly byla v bydlišti zastižena paní [jméno] [příjmení], která sdělila, že byt užívá s přítelem na základě nájemní smlouvy, ale nájemní svou má u sebe její přítel, který je v zaměstnání, a to [celé jméno žalovaného]. Tento pak po telefonu doznal, že připojení i porušení plomb učinil on sám z důvodu zajištění elektrické energie pro malé děti. Žalovaný tedy užívá odběrné místo na základě nájemní smlouvy. S ohledem na zjištěné skutečnosti a platnou legislativu je jednoznačné, že subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr a tedy i za škodu jím způsobenou je zákazník, tedy osoba mající prodané odběrné místo uzavřenou platnou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny nebo osoba, která elektřinu spotřebovávala. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je v energetickém zákoně koncipován na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, proto je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní bez možnosti liberace, viz například rozsudek NS ČR ze dne 30.08.2011 sp. zn. 25Cdo 2412/2009 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.01.2010 sp. zn. 25Cdo 229/2000 a číslo 32Cdo 3287/2009, 25Cdo 229/2008 a 25Cdo 2617/2010). Stanovení objektivní odpovědnosti odběratele legislativní konstrukcí, která zvýhodňuje žalobce jako provozovatele distribuční soustavy, Ústavní soud ve svém rozhodnutí ÚS 202/06 však to zvýhodnění opakovaně shledal ústavně přípustným, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy. To odpovídá i účelu náhrady škody za neoprávněný odběr, kterým je prvé řadě poskytnutí náhrady za elektřinu odebranou neoprávněně právě odběratelem, tedy i kdyby bylo prokázáno, že se neoprávněného zásahu nedopustil žalovaný, ale třetí osoba, nemělo by to na jeho povinnost k náhradě škody za neoprávněný odběr vliv. Rozhodné je také, kdo elektřinu využíval a kdo se tak mohl obohatit. V daném případě se žalovaný přímo doznal k tomuto neoprávněnému odběru a odstranění plomb a proto je tedy žalován. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odstavec 3 energetického zákona a ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2001 Sb. o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určen na základě zjištění prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od [datum] (odpojení elektřiny) do [datum] (odhalení neoprávněného odběru) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečném stavu, a to rozdílu vysokého tarifu – VT a nízkého tarifu – NT vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutím [anonymizováno] regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které připočítáno DPH. Výpočet pak činí 2 ( ([číslo] kWh - [číslo] kWh) + ([číslo] kWh - [číslo] kWh)) x 5, [číslo] Kč/kWh = [částka]. Tato částka je také neoprávněným odběrem způsobená škoda. Elektroměr tady zaznamenal skutečnou spotřebu odběrného místa v souladu s judikaturou Ústavního soudu např . ÚS 668/15. Dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Tyto služby vykonávají pro žalobce externí subjekty, jelikož odhalování a zamezení neoprávněnému odběru nespadá do činnosti distributora elektřiny. V tomto případě byl neoprávněný odběr zjištěn a prokázán. Podle § 51 odstavec 3 energetického zákona jsou škodou i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro distributora elektřiny společnost [právnická osoba] jako žalobce, a to zejména služeb souvisejících s oddalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny je od [datum] zmocněna společnost [právnická osoba] Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši [částka] představuje souhrn služeb poskytnutých externí společnosti. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce dvou techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, přípravu podkladu a materiálu k samotné práci techniků a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. [příjmení] je dále navýšena o DPH. Tyto náklady na zjištění neoprávněného odběru se podle § 51 odstavec 3 zákona č. 458/2000 Sb. považují za součást náhrady škody. Neoprávněný odběr byl postaven na jisto, v důsledku čehož žalobce podal žalobu na náhradu škody (k výše uvedeným závěrům dospěl i Ústavní soud, například IIÚS 1740/14, 3ÚS [číslo]). Celková způsobená škoda se tak skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši [částka] včetně DPH a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši [částka] včetně DPH. Žalobci pak na celkovou částku [částka] byla vystavena faktura [číslo] splatná [datum]. Žalovaný však svůj dluh neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum], proto žalobci nezbylo, než se obrátit na soud, když právě od [datum] je též požadován zákonný úrok z prodlení uvedené částky. 2. Tato žaloba byla podána u Okresního soudu v Ústí nad Labem, který ve svém usnesení č.j. EPR 36756/2021-5 ze dne 16.02.2021 vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Litoměřicích. Tento soud pak pod č.j. EPR 36756/2021-10 vydal dne 21.04.2021 elektronický platební rozkaz. Tento se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. podle kterého k projednávání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání ve věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud při hodnocení dané věci pak vycházel z listin, které předložil žalobce, a to čestného prohlášení, protokolu o neoprávněném odběru elektřiny, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa. Dospěl tedy k závěru, že žaloba je důvodná a pro stručnost na ni soud v odůvodnění odkazuje. Po právní stránce vycházel zejména ze zákona číslo 458/2000 Sb. (energetický zákon) a z vyhlášky číslo 82/2011 Sb. o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody. Zákonný úrok pak byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku, tedy zákona číslo 89/2012 Sb. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalobci byla přiznána částka [částka], která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a paušální náhrady za 2 úkony á [částka], tedy upomínku a sepis žaloby podle § 153 o.s.ř.