12 C 169/2021-39 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů soudního řízení. V žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s původním věřitelem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], smlouvu o revolvingovém úvěru ve znění smluvních podmínek původního věřitele. Smlouva o revolvingovém úvěru byla dle žalobních tvrzení uzavřena původním věřitelem a žalovaným prostřednictvím registrace zadáním osobních údajů na internetových stránkách původního věřitele. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru a po prověření schopnosti žalovaného splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný smlouvu o revolvingovém úvěru odsouhlasil. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru umožnil původní věřitel žalovanému čerpat prostředky až do výše [částka] a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky. Žalovaný však svůj závazek nedodržel a revolvingový úvěr nesplatil (uhradil pouze [částka] z načerpané částky ve výši [částka]). Žalobce ke své aktivní legitimaci v žalobě uvedl, že pohledávku nabyl na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce], která ji měla nabýt na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od původního věřitele. Žalovaný se žádným způsobem nevyjádřil ani k žalobě ani k průběhu řízení, k jednání se nedostavil. Žalobce se k jednání nedostavil, svou neúčast omluvil a požádal soud, aby jednal v jeho nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. Vzhledem k postoupení pohledávky zkoumal soud nejprve aktivní legitimaci žalobce. Aktivní legitimaci může žalobce, který nabyl pohledávku postoupením, prokázat dvěma způsoby. První způsob spočívá v možnosti prokázat, že postupitelé doručili dlužníku (alespoň do sféry jeho vlivu) oznámení o postoupení pohledávek, viz rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodněprávního kolegia sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9. 12. 2009, v němž bylo judikováno, že ke vzniku povinnosti dlužníka plnit postupníkovi (namísto či vedle postupitele) může dojít i v případě, že např. existence smlouvy o postoupení pohledávky nebyla prokázána či není platná nebo účinná, pokud postupitel jednostranným právním úkonem oznámí dlužníkovi, že došlo k postoupení pohledávky. Druhým způsobem je pak prokázání postoupení platnou a účinnou písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobce ke své aktivní legitimaci v žalobě uvedl, že mu byla pohledávka postoupena společností [právnická osoba], která ji nabyla od původního věřitele. Pokud jde o postoupení pohledávky původním věřitelem na společnost [právnická osoba], žalobce v tomto sporu neoznačil ani nepředložil žádný konkrétní důkaz o oznámení postoupení pohledávky původním věřitelem, ani neoznačil žádný důkaz o tom, že oznámení původního věřitele bylo skutečně doručeno žalovanému, či alespoň odesláno na jeho adresu. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že postupitel (původní věřitel) své oznámení o postoupení pohledávky doručil žalovanému, zkoumal soud, zda bude postoupení na společnost [právnická osoba], prokázáno platnou a účinnou smlouvou o postoupení pohledávek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] a jejím předmětem bylo postoupení souboru pohledávek, které však ve smlouvě nejsou vůbec konkretizovány. Dle textu této smlouvy byly specifikovány v Datovém souboru. Název Datového souboru byl v souladu s čl. 1 písm. h) smlouvy specifikován [anonymizována tři slova], přiloženou ke smlouvě, a to jako„ [číslo] [anonymizována tři slova] [číslo]) - [anonymizována dvě slova] [datum]) [anonymizováno]. Žalobce takto nazvaný soubor k žalobě nepřiložil, resp. přiložil k žalobě pouze soubor ve formátu Excel, nazvaný„ [číslo] [anonymizována tři slova] [číslo]) [anonymizována tři slova]“, obsahující čísla smluv, a identifikační údaje osob, mezi nimiž figuruje i žalovaný, vzhledem k rozdílnosti názvu obou příloh a odlišného formátu datového souboru je však zřejmé, že není Datovým souborem, na nějž odkazuje smlouva o postoupení pohledávek, resp. Listina o převodu. Po provedeném dokazování, kdy soud provedl všechny žalobcem navržené a předložené důkazy, soud zjistil, že žádný z těchto důkazů se nevztahuje k postoupení žalované pohledávky mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl důkazy k prokázání svých tvrzení o postoupení žalované pohledávky mezi původním věřitelem [právnická osoba] a [právnická osoba], a zmařil si také možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobci poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil pro typovou jednoduchost a s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. Ostatní navržené důkazy nemají na rozhodnutí soudu žádný vliv, a soud se jimi v odůvodnění tohoto rozsudku pro nadbytečnost nezabývá. Jestliže žalobce své právo odvozuje od nabytí žalované pohledávky od společnosti [právnická osoba], která pohledávku nenabyla, pak je pro rozhodnutí zcela bez významu, jestli žalovaná pohledávka vznikla, či jestli bylo platné postoupení mezi [právnická osoba], a žalobcem. Žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci (ať již vyplývající z oznámení postupitele či platné smlouvy o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a [právnická osoba]), a soudu nezbývá než žalobu zamítnout pro neunesení důkazního břemene žalobcem. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.