20 C 183/2021-54 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení z titulu neuhrazeného nájmu bytu dle smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne [datum] a dále, že ukončení nájmu dne [datum] užívala předmětný byt bez právního důvodu do [datum], aniž řádně hradila nájem a služby spojené s užíváním bytu za období od [anonymizováno] [rok] do [datum]. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho. Soud ve věci vydal dne [datum] platební rozkaz, který se žalované nepodařilo doručit, proto jej soud dne [datum] zrušil. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobcem, a to informace o pozemku, smlouva o nájmu bytu [číslo] ze dne [datum], protokol o předání, převzetí bytu, výpočtový list, vyúčtování služeb za období 2019 2019, jednostranný zápočet jistoty, doručenka, faktura ze dne [datum], faktura [číslo] předžalobní upomínka dodejka. Z těchto všech důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že veškerá tvrzení žalobce ohledně uzavření a zániku pojistné smlouvy a výše dlužné částky ohledně dlužného pojistného uvedená v žalobě má soud za prokázané. Po právní stránce pak soud § 2235 a násl. Občanského zákoníku. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v rozsahu dlužného pojistného vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.