7 C 131/2022-31 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou, u soudu podanou dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, z titulu dlužného příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ohledně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], za dobu od [datum] do dne [datum], tj. 163 dní nepojištění, včetně nákladů na uplatnění pohledávky, s tím, že ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. 3. Žaloba byla žalované doručena dle § 49 odst. 4 o. s ř. desátým dnem od uložení na poště dne [datum], žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobkyni zaplatila žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti. 4. Žalovaná na základě výzvy soudu svým postojem dala najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § [anonymizováno] odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § [anonymizováno] odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do [anonymizováno] roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta [anonymizováno] roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 12. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 13. Soud dospěl ke skutkovým zjištěním, zejména na základě zprávy Městského úřadu v Roudnici nad Labem, že žalovaná byla provozovatelkou osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalovaná měla na svou osobu registrováno výše uvedené vozidlo v období od [datum] do [datum]. Dle sdělení uvedeného úřadu bylo vozidlo v době od [datum] do [datum] provozované. 14. Na základě skutkového stavu uvedeného v žalobě a zjištěného dokazováním pak soud podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobě vyhověl. Ze samotné skutečnosti, že vozidlo je vedeno v registru na žalovanou je možno dovozovat, že vozidlo je provozováno žalovanou, přestože registr vozidel údaje o vlastnictví neobsahuje. O tom, že vozidlo v předmětném shora uvedeném období provozováno nebylo, či vozidlo bylo řádně pojištěno, mohla prokázat žalovaná. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve věci nevyjádřila, byla ve věci zcela pasivní, vycházel soud z pravidelného předpokladu o tom, že osoba, na kterou je vozidlo v registru evidováno, je zpravidla jeho provozovatelem (viz. nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 2221/13). Zaslání výzvy k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla má soud prokázané z dopisu žalobkyně adresovaného žalované dne [datum]. Žalovaná příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila ve lhůtě 30 dnů resp. 60 dnů (lhůta prodloužená s ohledem na vyhlášení stavu nouze a mimořádná opatření související s pandemií nového koronaviru) od doručení výzvy, ač byla o zaplacení upomínána dopisem ze dne [datum] a před podáním žaloby přípisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]. Splatnost nastala dne [datum]. 15. Výše příspěvku je v předmětné věci stanovena 47 Kč/den (§2 odst. 1 písm. g) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.). Výše dlužné částky [částka] je součinem počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (163 dní) a zákonnou denní sazbou za příslušný typ motorového vozidla ve výši 47 Kč dle vyhlášky MF č. 205/1999 Sb. Součástí příspěvku dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.). 16. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo dotčené motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 odst. [anonymizováno] a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb. splatné ve lhůtě 30-ti dnů od doručení výzvy žalobkyně (viz § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Pokud jde o náklady spojené s uplatněním a vymáháním nároku (příspěvku), které je žalobkyně oprávněna požadovat podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, soud žalobkyni přiznal částku 300 Kč, tedy náhradu nákladů spojených s identifikací žalované jako osoby, jež je povinna žalobkyni zaplatit zákonný příspěvek, a z nákladů na upomínky o zaplacení dlužných příspěvků. 17. V daném případě soud uložil žalované povinnost zaplatit částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky příspěvku a nákladů vynaložených na uplatnění pohledávky na vymáhání, vše dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, ode dne splatnosti uvedených částek. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. [anonymizováno] a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hod