10 C 41/2023 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6504 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). [název žalobkyně] vyzvala dne [datum] žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 47 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný v rozhodné době, tj. od [datum] do [datum], byl provozovatelem nebo vlastníkem motorového vozidla - osobního automobilu, [registrační značka], přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného dne [datum] vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobily s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 ve výši 47 Kč, tedy částku 6 204 Kč (132 dnů x 47 Kč), resp. o částku 6 504 Kč (včetně nákladů na vymáhání). Následně žalobkyně, před podáním žaloby, žalovaného o zaplacení těchto částek, včetně nákladů na jejich uplatnění, ještě písemně upomenula předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatil ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem ke shora popsanému tak soud přiznal žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně se dále domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 034Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). [název žalobkyně] vyzvala dne [datum] žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 47 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný v rozhodné době, tj. od [datum] do [datum], byl provozovatelem nebo vlastníkem motorového vozidla - osobního automobilu, [registrační značka], přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného dne [datum] vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobily s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 ve výši 47 Kč, tedy částku 5 734 Kč (122 dnů x 47 Kč), resp. o částku 6 034 Kč (včetně nákladů na vymáhání). Následně žalobkyně, před podáním žaloby, žalovaného o zaplacení těchto částek, včetně nákladů na jejich uplatnění, ještě písemně upomenula předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatil ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem ke shora popsanému tak soud přiznal žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 538 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.