10 C 536/2022-20 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu na základě které žalobce převedl žalovanému za úplatu své vlastnické právo k osobnímu automobilu Opel Vectra [registrační značka], [VIN kód]. Žalovaný automobil při uzavření kupní smlouvy převzal a uhradil sjednanou kupní cenou. Žalovaný se v článku VII. kupní smlouvy zavázal přihlásit automobil u příslušného odboru dopravy do pěti dnů. Jelikož tak žalovaný neučinil, podal žalobce sám na odbor dopravně správních činností Magistrátu hlavního města Prahy žádost o zápis vlastnického práva k předmětnému vozidlu v registru vozidel. Ačkoliv byl žalovaný o podané žádosti vyrozuměn, potřebnou součinnost neposkytl. Žalobce byl pak úřadem vyzván, aby v souladu s § 8a odstavec 2 zákona číslo 56/2001 Sb. doložil protokol o technické prohlídce na vlastní žádost v rozsahu evidenční kontroly a zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalobce tyto dokumenty k dispozici nemá a bez součinnosti žalovaného je nelze ani získat, bylo řízení o jeho žádosti usnesením ze dne [datum] zastaveno. Nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. PLÚS [číslo] s odkazem na dřívější rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 06.12.2016 č.j. 7AS 254/2016-33 uvádí, že prodávající, který by zůstal v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník, se může nápravy domáhat úplně jiným způsobem na základě úplně jiného právního předpisu, a to konkrétně opravou zapsaných osobních údajů podle právních předpisů na ochranu osobních údajů. Takové žádosti o opravu údaje o vlastníkovi vozidla v registru silničních vozidel však musí předcházet pravomocné soudní rozhodnutí o určení, že prodávající není vlastníkem vozidla. Takový rozsudek potom bude podkladem pro opravu zápisu vlastníka v registru silničních vozidel, a to i tak, že v daném případě dojde k tomu, že jako vlastník konkrétního vozidla nebude v registru silničních vozidel uveden nikdo, jak bylo uvedeno ve zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu. Naléhavý právník zájem žalobce na určení, že není vlastníkem uvedeného vozidla, popřípadě též na určení, že vlastníkem vozidla je žalovaný, je dán skutečností, že je takové pravomocné rozhodnutí umožní uvést zápis v registru ohledně předmětného automobilu v souladu se skutečností, popřípadě alespoň výmaz z žalobce jako vlastníka. Dokud je žalobce evidován v registru vozidel jako vlastník či provozovatel, nese například též objektivní odpovědnost za přestupky, jako jsou překročení rychlosti či zakázané parkování, pokud jsou zjištěny kamerovým systémem, navíc rozpor v zápisu v registru se skutečností je obecně stavem nežádoucím. 2. Soud ve věci nařídil jednání. K jednání se dostavil žalobce i jeho právní zástupce, avšak se nedostavil žalovaný, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o. s. ř. 3. Při jednání strana žalující navrhla, aby byl vydán rozsudek pro zmeškání. 4. Soudkyně konstatovala, že žalovanému bylo doručováno tak, že [datum] byl učiněn pokus o doručení, avšak bezvýsledný, takže mu byla zanechána výzva a na 10 dní zásilka uložena na poště. Dne [datum] byla vrácena soudu a soud o tom na své úřední desce vyvěsil sdělení pro závadu. Zásilka obsahovala žalobu a předvolání k dnešnímu jednání s poučením o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. <i>5. Podle ustanovení § 153b, odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce, obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.</i> <i>6. Podle § 157, odst. 3 o.s.ř. soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvedl pouze předmět řízení a stručně vyložil důvody, pro které vydal rozsudek pro zmeškání. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR rozsudek neobsahuje ani právní posouzení (srovnej např. usnesení sp. zn. 26Cdo 5214/2008 ze dne 10. 11. 2009).</i> 7. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že byly splněny všechny zákonné podmínky, soud ve věci vydal rozsudek pro zmeškání. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalobci byla přiznána částka ve výši 8 861 Kč, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, dále tří úkonů právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, účast na soudním jednání) podle § 9 odstavec 1 a § 7 advokátního tarifu čili vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále jen AT) á 1 500 Kč, tedy celkem 4 500 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, tj. 900 Kč podle stejného předpisu a dále cestovní náklady celkem ve výši 1 061 Kč, které vycházejí z cesty strany žalující z [obec] do [obec] a zpět ve vzdálenosti 130 kilometrů automobilem při průměrné spotřebě 7,2 l Natural 95 na 100 km, ceně pohonných hmot 385 Kč a opotřebení automobilu 676 Kč a dále potom podle AT též náhrada za ztrátu času ve výši čtyř půl hodin á 100 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobce. 10. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.