12 C 328/2022-27 — Okresní soud v Litoměřicích

Předmětem řízení v této věci bylo zaplacení částky 10 731,42 Kč s příslušenstvím, představující dluh vzniklý ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] a žalovanou. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úroky a poplatkem ve výši 9 196 Kč. Žalovaná svůj závazek porušila (uhradila pouze 268,58 Kč). Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 10 731,42 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 3 945,88 Kč a ve výši 7,75 % ročně z částky 10 731,42 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení. Dále bylo předmětem řízení v této věci zaplacení částky 4 251,39 Kč s příslušenstvím, představující dluh vzniklý ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] a žalovanou. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úroky a poplatkem ve výši 7 524 Kč. Žalovaná svůj závazek porušila (uhradila pouze 4748,61 Kč). Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 4 251,39 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 1 665,72 Kč a ve výši 7,75 % ročně z částky 4 251,39 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 od právního předchůdce žalobce. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ze smlouvy o půjčce ze dne 8. 1. 2010 bylo zjištěno, že žalovaná (jako zákazník) a původní věřitel [právnická osoba] (označený jako [anonymizováno]) se dohodli na tom, že [anonymizováno] poskytl žalované půjčku 9 000 Kč. Ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 4. 2010 bylo zjištěno, že žalovaná (jako zákazník) a původní věřitel [právnická osoba] (označený jako [anonymizováno]) se dohodli na tom, že [anonymizováno] poskytl žalované půjčku 11 000 Kč. Dále soud vycházel z tvrzení žalobce a přehledů plateb, z nichž vyplývá, že žalovaná řádně nesplácela předmětné půjčky a neuhradila žalované částky (důkazní břemeno o opaku tíží žalovanou). Pokud jde o aktivní legitimaci žalobce, bylo provedenými listinnými důkazy - smlouvou o postoupení pohledávek a její přílohou prokázáno, že původní věřitel [právnická osoba] postoupil celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobci. Po skutkové stránce má soud žalobcem tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že předchůdce žalobce, jako věřitel, se žalovanou, jako dlužníkem, uzavřel smlouvy o půjčce, na základě kterých žalované poskytl hotovost v dohodnuté výši 9 000 a 11 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, žalobci vrátit. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas a dostala se tak do prodlení s placením splátek. <i>Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů, platných do 31. 12. 2013.</i> <i>Podle § 451 odst. 1 starého občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.</i> <i>Podle § 451 odst. 2 starého občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k 23. 5. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částky poskytnuté žalované ve výši 9 000 a 11 000 Kč, dospěl soud k závěru, že zůstalo z celkového dluhu neuhrazeno 10 731,42 a 4 251,39 Kč, které je žalovaná, jakožto své bezdůvodné obohacení, povinna žalobci zaplatit včetně zákonného úroku z prodlení. Ostatní smluvní nároky nebyly předmětem tohoto řízení. Žalobci podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 náleží úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. stanovený podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř. když žalobce měl plný úspěch ve věci. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. platné vždy k datu úkonu. Žalobci tak náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, za odměnu advokáta ve výši 3x 300 Kč, dále třemi paušálními částkami náhrady ve výši 3x 100 Kč jako náhradami výdajů za tři úkony – předžalobní výzva, převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby (podle § 13 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a příslušnou DPH. Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.