19 C 286/2021-42 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobou pro zmatečnost napadl žalobce rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba, kterou se domáhal vyslovení neplatnosti manželství s žalovanou. Zmatečnost napadeného rozsudku žalobce spatřuje v tom, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce. Svůj postoj žalobce odůvodnil tak, že samosoudkyně [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení] (dále jen„ soudkyně“), která rozhodovala v řízení o neplatnosti manželství, rozhodovala i v další věci, konkrétně sporu se [právnická osoba] s.r.o., [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), kde byl žalobce procesním účastníkem v pozici žalovaného. Podle žalobce se soudkyně v rámci jednání v této věci vyjadřovala i k řízení o neplatnosti jeho manželství, přičemž se k němu už předem stavěla odmítavě, aniž by v něm proběhlo ústní jednání nebo došlo k pravomocnému rozhodnutí. S ohledem na tento předem odmítavý postoj má žalobce za to, že dotyčná soudkyně nebyla způsobilá objektivně posoudit předmět řízení, který označovala za nesmyslný, šikanózní a nepokrytě jej zlehčovala. Žalobce proto v řízení uplatnil námitku podjatosti soudkyně. Soud však tuto námitku nepředložil svému nadřízenému soudu s odkazem na ustanovení § 15b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že námitka je nedůvodná a byla uplatněna před jednáním, při němž byla věc rozhodnuta. Dle názoru žalobce však soud nemohl vědět, že jednání bude končit rozhodnutím (nebo to naopak již od počátku věděl), a měl tedy námitku předložit svému nadřízenému soudu. Pochybnosti o nestrannosti soudkyně pak dle žalobce vyvolával i její postup v řízení proti [právnická osoba] s.r.o., kde byl žalobce procesní stranou. V rámci tohoto řízení se také žalobce z výslechu svědkyně dozvěděl, že dotyčná soudkyně se velmi blízce přátelí s paní [příjmení], což je manželka [jméno] [příjmení], kterého žalobce před několika lety seznámil se zaměstnankyní a společnicí [právnická osoba] [anonymizováno], a kteří spolu následně udržovali intimní vztah, a paní [příjmení] proto žalobce viní z krachu svého manželství. [příjmení] [příjmení] udržuje přátelské styky jednak s žalovanou, ale i s dotyčnou soudkyní. Žalobce tuto skutečnost dokládá čestnými prohlášeními [jméno] [příjmení] a zmíněné svědkyně, [jméno] [příjmení]. Žalobce má proto za to, že je možné, že se soudkyně dozvěděla od paní [příjmení] takové informace, které ji mohly ovlivnit do té míry, že řízení ve věci neplatnosti jeho manželství s žalovanou nevedla tato soudkyně nezávisle a nestranně. Žalobce proto navrhl, aby soud zrušil napadený rozsudek v plném rozsahu a věc opětovně projednal. 2. Žalovaná k věci uvedla, že žalobní návrh považuje za zcela absurdní a jednoznačně obstrukční. Žalovaná má za to, že žaloba pro zmatečnost byla podána opožděně, protože žalobce se o důvodu zmatečnosti dozvěděl nejpozději 17. 9. 2020, kdy podjatost soudkyně namítal. Navíc má žalovaná i za to, že vzhledem k předmětu řízení, jehož konečné rozhodnutí je žalobou napadáno (otázka neplatnosti manželství), není žaloba pro zmatečnost ani ze zákona přípustná. S ohledem na to proto navrhla zamítnutí žaloby. <i>3. Podle § 382 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné v řízení o určení, zda tu manželství je či není, a o neplatnost manželství.</i> <i>4. Podle § 235f o. s. ř. zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.</i> 5. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žaloba, kterou se žalobce domáhal vyslovení neplatnosti manželství s žalovanou, byla zamítnuta. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. 6. Před věcným přezkumem žaloby samotné se soud zabýval primárně tím, zda je vůbec žaloba pro zmatečnost v řízení o neplatnost manželství přípustná. S ohledem na znění § 382 z. ř. s. však soud dospěl k závěru, že taková žaloba přípustná není, a o návrhu žalobce proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení a žalobu zamítl, aniž by ve věci v souladu s § 235f o. s. ř. provedl ústní jednání. 7. Nad rámec uvedeného nicméně soud konstatuje, že i pokud by snad žaloba pro zmatečnost v daném případě přípustná byla, ani meritorně by nebyl naplněn předpoklad pro vyhovění. Otázkou vyloučení soudkyně se již opakovaně zabýval odvolací soud – konkrétně v dané věci [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kde konstatoval, že soud (a potažmo tedy rozhodující soudkyně) postupoval procesně zcela správně, když nepředložil věc nadřízenému soudu, protože námitku žalobce posoudil jako nedůvodnou v souladu s § 15b odst. 2 o. s. ř. Zároveň ani on neshledal důvod pro vyloučení soudkyně. Žalobce pak zcela shodnou argumentaci ohledně důvodů podjatosti soudkyně uplatnil i při námitce podjatosti v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy i zde odvolací soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dospěl k závěru, že důvody uváděné žalobcem nezakládají jakékoliv objektivní pochybnosti o nepodjatosti soudkyně a ta proto není ani v této věci žalobce z projednávání a rozhodnutí vyloučena. 8. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, s ohledem na neúspěch žalobce ve věci, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 776 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 a odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. vč. dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 600 Kč ve výši 1 176 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalované. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozhodnutí je odůvodněna § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.