19 C 74/2021-195 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Napadeným rozsudkem okresní soud (dále jen„ soud prvního stupně“) určil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], vymezených geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25 570 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ předmětné pozemky“), vymezených geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále jen„ geometrický plán [číslo]“). Uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] žalovaný je vlastníkem sousedních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví č. [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. K žádosti žalobce byl katastrálním úřadem prošetřen zákres mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] kdy bylo zjištěno, že se jedná o původní parcely PK [číslo] PK [číslo]. Obě tyto parcely, evidované podle pozemkového katastru, byly v přídělovém řízení rozděleny na polovinu svislou hranicí, kdy příděl [číslo] (PK [číslo] o výměře 765 m2 a PK [číslo] o výměře 217 m2) byl přidělen právním předchůdcům žalovaného, a to [jméno] a [jméno] [příjmení] a příděl [číslo] (PK [číslo] o výměře 760 m2 a PK [číslo] o výměře 218 m2) byl přidělen právním předchůdcům žalobce, a to [jméno] a [jméno] [příjmení]. Parcela PK [číslo] byla přečíslována na parc. [číslo] parcela PK [číslo] byla přečíslována na parc. [číslo]. Uvedené parcely byly evidovány jako neoddělené do roku 1979. V roce 1979 byly vytvořeny pozemky parc. [číslo] o výměře 217 m2 a parc. [číslo] o výměře 765 m2, zapsané na listu vlastnictví č. [číslo] a vlastnické právo bylo vyznačeno na rodinu [příjmení]. Dále byly z přídělu vytvořeny pozemky parc. [číslo] o výměře 218 m2 a parc. [číslo] o výměře 760 m2, zapsané na listu vlastnictví [číslo] vlastnické právo bylo vyznačeno na [jméno] [příjmení], od roku 1998 bylo vyznačeno vlastnické právo pro žalobce. Při tvorbě základní mapy velkého měřítka (dále jen„ ZMVM“) byl vyhotoven náčrt [číslo] kde je zachycen průběh hranice mezi uvedenými parcelami dle katastru nemovitostí, kdy hranice je tvořena spojnicemi bodů [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], a [číslo]. Od vyhlášení platnosti ZMVM v roce 1988 však nebyla hranice v mapě zakreslena přímo, ale v bodě [číslo] se lomí východním směrem, čímž došlo ke změně výměr u pozemku parc. [číslo] z 217 m2 na 316 m2, u pozemku parc. [číslo] z 218 m2 na 156 m2, u pozemku parc. [číslo] z 765 m2 na 849 m2 a u pozemku parc. [číslo] z 760 m2 na 779 m2 [obec] mezi pozemky je zkosená východně i v digitální katastrální mapě (dále jen„ DKM“), neboť pro zákres uvedených parcel v digitální podobě byly využity body z náčrtu ZMVM. Skutečná hranice mezi parcelami je však na rozdíl od DKM přímá. Při tvorbě ZMVM zřejmě došlo k omylu při určování souřadnic bodů [číslo], tyto body byly v mapě posunuty, čímž došlo i k posunutí bodu [číslo] a ke zkreslení průběhu dotčené hranice. Dne [datum] proběhlo za účasti [katastrálního pracoviště] šetření a žalobci i původní žalované [jméno] [příjmení] byl vysvětlen stávající problém s tím, že je možné vypracovat geometrický plán na opravu geometrického a polohového určení nemovitosti, ke kterému by muselo být připojeno prohlášení o geometrickém a polohovém určení pozemků, tedy souhlas všech dotčených stran s opravou geometrického a polohového určení nemovitosti. Vzhledem k tomu, že původní žalovaná, [jméno] [příjmení], nebyla tomuto řešení nakloněna, nechal žalobce vypracovat geometrický plán [číslo] kde je nesprávné vyznačení hranice mezi zmiňovanými pozemky patrné. V prostoru mezi chybně vyznačenou vlastnickou hranici a skutečným stavem byly tímto geometrickým plánem vymezeny dva nové pozemky, vyznačené pod parc. [číslo] parc. [číslo] žalobce požaduje určit, že je vlastníkem takto nově vzniklých předmětných pozemků. Žalobce se opakovaně obracel na katastrální úřad a žádal o nápravu zjevné chyby v katastrálním operátu dle § 8 zákona č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí, kdy mu bylo ze strany katastrálního úřadu sděleno, že zákres je platný od roku 1988, předchozí katastrální operáty pozbyly platnosti a ze strany katastrálního úřadu tak není možné navrhovanou změnu provést. Závěrem žalobce shrnul, že s ohledem na negativní postoj [jméno] [příjmení] mu nezbylo, než věc řešit soudní cestou, a to žalobou na určení vlastnictví k nově vzniklým předmětným pozemkům. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení odůvodnil žalobce tím, že pokud by nebyla tato žaloba podána, tak by bylo ohroženo jeho právo, popř. by se jeho vlastnické právo stalo nejistým. Naléhavý právní zájem vyplývá ze samotné podstaty sporu, kdy žalobce se svého práva na řádné vytýčení hranice pozemků nemůže domoci jinak, než podáním této žaloby. 3. Vzhledem k tomu, že po zahájení řízení původní žalovaná, [jméno] [příjmení], prodala pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [celé jméno žalovaného], což bylo doloženo kupní smlouvou ze dne [datum], soud prvního stupně usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], připustil, aby na místo dosavadní žalované [jméno] [příjmení] do řízení vstoupil nový žalovaný, a to [celé jméno žalovaného]. 4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, protože je vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře 849 m2 a par. [číslo] o výměře 316 m2, v katastrálním území Litoměřice na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel s prodávající [jméno] [příjmení] a při koupi uvedených pozemků se informoval a na katastru nemovitostí mu bylo sděleno, že na pozemcích neváznou věcná břemena a nejsou zde jiné právní vady. Od prodávající [jméno] [příjmení] obdržel protokol na vytyčení vlastnické hranice obou pozemků, přičemž jejich tvar odpovídá tvaru uvedenému v katastru nemovitostí a žalobce se tak domnívá, že je právoplatným vlastníkem těchto pozemků, neboť je zakoupil v dobré víře o tom, že se stane jejich vlastníkem. Nesouhlasil rovněž s tím, že mezi pozemky ve vlastnictví žalobce a pozemky v jeho vlastnictví, je chybně vytyčena vlastnická hranice. Odkázal na notářský zápis ze dne [datum], sepsaný notářkou [anonymizováno] [příjmení], pod zn. NZ [číslo], [spisová značka]. Na základě uvedeného notářského zápisu [obec] [obec], narozený dne [datum] (strýc žalobce) daroval žalobci pozemky parc. [číslo] (16 m2 chata), parc. [číslo] (156 m2), parc. [číslo] (779 m2) a parc. [číslo] (17 m2). Na převáděné nemovité věci byl tehdy zpracován znalecký posudek znalcem, [jméno] [příjmení], pod [číslo] ze dne [datum]. Žalobce proto věděl, jakými pozemky a o jaké výměře je obdarováván a nelze se tak po dvaceti dvou letech domáhat změny určení vlastnické hranice. K důvodu celého sporu žalovaný uvedl, že rodina [příjmení] obdržela pozemky jako příděl a tyto užívala do roku 1985. Tehdy pan [příjmení] zjistil, že na jeho zahradě pan [příjmení], strýc žalobce, začal stavět chatku (16 m2), která dnes stojí na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. [příjmení] mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] tehdy řešil Okresní národní výbor v [obec], který však odvolání pana [příjmení] dne [datum] zamítl, neboť bylo zjištěno, že pan [příjmení] je vlastníkem pozemku, na kterém byla chatka postavena. [příjmení] mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] ohledně výstavby zahradní chatky měl tehdy probíhat i u Okresního soudu v Litoměřicích. Mezi pány [příjmení] a [příjmení] tehdy došlo k dohodě o změně hranic mezi pozemky, na základě které pan [příjmení] zlegalizoval svou menší část zahrady s nově postavenou chatkou a panu [příjmení] byla vrácena větší část rovinaté zahrady. Tato dohoda je tak důvodem zkosení vlastnické hranice mezi pozemky východním směrem a v roce 1998 tak pan [příjmení] žalobci daroval pozemky již se zkosenou vlastnickou hranicí. Žalobce tehdy ze strany svého strýce nebyl obdarován větší výměrou a nemůže tak nyní požadovat„ narovnání“ vlastnické hranice. 5. Soud prvního stupně se po provedeném dokazování nejprve zabýval tím, zda žalobce má na určení vlastnictví k nově vzniklým pozemkům, podle geometrického plánu [číslo] naléhavý právní zájem a dospěl k závěru, že vlastnická hranice, evidovaná v katastru nemovitostí není v souladu se skutečným průběhem vlastnické hranice, a jestliže se žalobce domáhá, aby skutečná vlastnická hranice mezi spornými pozemky byla řádně vyznačena i v katastru nemovitostí, má na tomto určení naléhavý právní zájem, neboť v opačném případě by bylo ohroženo jeho vlastnické právo. Podle názoru soudu prvního s