8 C 253/2022-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, představující dluh vzniklý ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný svůj závazek porušil (uhradil pouze [částka]). Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od právního předchůdce žalobce. Žalobce v žalobě uvedl, že po žalovaném požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil k nařízené u jednání se nedostavil. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobcem. Z předložené listiny označené jako smlouva o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku [částka], což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal, že vyjma uvedené jistiny uhradí žalobci úrok ve výši [částka], a to v 39 týdenních splátkách á [částka]. 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalovanému a rovněž byl vyzván k úhradě žalobcem prostřednictvím advokáta. 6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů, platných do 31. 12. 2013, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb, dále jen OZ. 8. Podle § 451 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 9. Podle § 451 odst. 2 OZ, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 10. Dle § 517 odst. 1 a 2 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej neplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit. Jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení. Výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaný obdržel v hotovosti od právního předchůdce žalobce částku ve výši [částka], přičemž do dne postoupení žalované pohledávky uhradil žalobci pouze částku ve výši [částka]. Z toho důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce po žalovaném požadoval pouze úhradu jistiny jakožto bezdůvodného obohacení, nikoliv úhradu poplatků a úroků z uzavřené smlouvy. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu ve výši [částka] podle § 451 odst. 1, 2 o. z., které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 517 o. z. a příslušného nařízení vlády. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 13. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.