8 C 39/2018-594 — Okresní soud v Litoměřicích

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále také jako„ okresní soud“ nebo„ soud prvního stupně“) rozhodl tak, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu za zásah do vlastnického práva ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně (výrok I.), dále žalobu v části, ve které žalobkyně požadovala uhradit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zamítl (výrok II.). Žalobkyni uložil povinnost uhradit žalovanému náklady řízení za zmařené místní šetření ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), dále žalobkyni uložil povinnost uhradit státu náklady na znalečném za zmařené místní šetření ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), jakož i náklady za znalecký posudek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.). Žalovanému uložil povinnost uhradit státu náklady za znalecký posudek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.). A dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok VII.). 2. V odůvodnění rozsudku vyšel ze skutkových zjištění, že žalobkyně má ve společném jmění manželů (SJM) pozemek p. [číslo] na němž se nachází stavba kanalizace, jejíž vlastník je v současné době žalovaný. Kanalizace byla postavena v letech 1998 až 1999 a v roce 1999 bylo povoleno její dočasné užívání až do roku 2003. Kanalizace byla postavena v rozporu s pravomocným stavebním povolením. Žalobkyně byla opomenuta jako účastnice stavebního řízení týkající se sporné kanalizace. Stavba kanalizace oproti schválenému projektu byla posunuta a zasahuje tak na sporný pozemek parc. [číslo] to po celé jeho délce, přičemž ve stavebním povolení měla vést pouze přes sousední pozemek p. [číslo] jež se sporným pozemkem sousedí. Žalobkyně a její manžel v letech 1999 započali se stavbou rodinného domu a jejich dům je napojen na spornou kanalizaci, a kromě nich je napojeno dalších 7 domů. Žalovaný tuto stavbu převzal v roce 2016. Dále vycházel z toho, že žalobkyně postavila na svých pozemcích bazén, jenž je umístěn jinde oproti původnímu projektu v rozporu se stavebním povolením. Bazén je přímo nad spornou kanalizací, přičemž bylo zjištěno, že by se nacházel nad kanalizací i v případě, že by k posunu stavby kanalizace nedošlo. Nad spornou kanalizací na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně se nachází vzrostlé stromy. Pozemek p. [číslo] žalobkyně nabyla až v době, kdy bylo vydáno stavební povolení na stavbu kanalizace. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] okresní soud zjistil, že cena sporného pozemku p. [číslo] ke dni [datum], činila bez zatížení částku [částka] za m2, celý pozemek má rozlohu 209 m2 Cena za celý nezatížený pozemek činila [částka] Cena pozemku se zatížením činila [částka] za m2. Tržní hodnota věcného břemene tak k [datum] byla odhadnuta na částku [částka]. Právně okresní soud věc posoudil podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, který ukládá vlastníku pozemku povinnost strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Sporná kanalizace byla zřízena a provozována před [datum], žalovanému jako vlastníku vodního díla svědčí legální věcné břemeno ve smyslu § 59a vodního zákona a žalobkyně má právo na náhradu za zásah do jejího vlastnického práva tím, že na jejím pozemku původně právní předchůdce žalovaného umístil vodní dílo, jež v současné době vlastní žalovaný. Pokud jde o výši náhrady, okresní soud uvedl, že žalobkyně jako vlastník nedala souhlas s výstavbou kanalizace na pozemku parc. [číslo] nebyl zjištěn žádný právní titul k umístění kanalizace. Žalobkyně navíc byla opomenuta jako účastnice stavebního řízení. Okresní soud vyšel ohledně stanovení náhrady z ceny pozemku p. [číslo] stanovené znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně] v posudku ze dne [datum] Cena nezatíženého pozemku byla stanovena k [datum] na [částka], od této částky byla odečtena cena pozemku zatíženého kanalizací, tj. [částka]. Po odečtení těchto dvou částek dospěl okresní soud k částce uvedené ve výroku I. rozsudku, tedy k částce [částka] po zaokrouhlení. Tato částka je pak podle okresního soudu přiměřená a zohledňuje zásah do vlastnického práva žalobkyně k pozemku p. [číslo]. Současně odmítl názor žalovaného, že by se žalobkyni měla přiznat částka jedné poloviny částky [částka] jako hodnota věcného břemene, neboť tato částka je příliš nízká. Okresní soud tedy žalobkyni přiznal částku [částka] a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl zejména podle § 147, § 142 odst. 2 o. s. ř. 3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný (proti výrokům I., VI. a VII.), a namítal v něm, že žalobkyni žádná finanční náhrada za omezení vlastnického práva z důvodu existence legálního věcného břemene spočívajícího v povinnosti žalobkyně strpět za náhradu na svém pozemku předmětnou stavbu kanalizace a její užívání nenáleží a pokud ano tak pouze ve výši [částka]. Důvodem toho je, že kanalizace měla vést na pozemcích žalobkyně vždy. Pokud by byla postavena dle původního projektu, stále by vedla po pozemku žalobkyně, a to pozemku parc. [číslo] kudy měla vést v souladu s vydaným stavebním povolením. Nárok, který by žalobkyně mohla v takovém případě nárokovat, by byl maximálně v hodnotě věcného břemene v částce [částka], jak ji stanovila ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] [celé jméno znalkyně]. Podle žalovaného je nesprávné vycházet při stanovení finanční náhrady žalobkyni z rozdílu hodnoty pozemků s kanalizací a bez kanalizace, když kanalizace na pozemcích žalobkyně měla být vždy a došlo pouze k jejímu nepatrnému posunu z jednoho jejího pozemku na druhý. Znalecké posudky, které stanovovaly rozdíl hodnoty pozemků s kanalizací a bez kanalizace proto nelze pro stanovení výše finanční náhrady vůbec použít. Dále uvedl, že existence ochranného pásma kanalizace dle § 23 ZoVK v tomto případě nemůže založit žalobkyni žádný nárok na náhradu škody. K tomu odkázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. 25 Cdo 428/2011. Podle žalovaného samotná existence kanalizace vedené v podzemí klidové části zahrady nijak neznehodnotila předmětný pozemek žalobkyně a ani ji nijak neomezila v jejím užívání. V řízení žalobkyně neprokázala, že předmětná kanalizace kontaminovala její pozemek a neprokázala, že samotné potrubí omezuje obvyklé užívání jejího pozemku. Její tvrzení, že jsou její pozemky z důvodu existence kanalizace neprodejné, je nesmyslné a nepředložila k nim žádné věrohodné důkazy. Pozemky žalobkyně se nacházejí v jedné z nejhezčích částí [obec] hned u lesoparku umožňující klidné komfortní bydlení v zeleni mimo jakoukoli dopravní zátěž a emise. Navíc je zcela nevěrohodné, že by se skutečně snažila své pozemky prodat a nepodařilo se jí to. Žalobkyně od její výstavby z předmětné kanalizace pouze těží, neboť ochranné pásmo ji doposud jinak neomezilo (dokonce v něm již postavila bazén) a žalovaný doposud neprováděl na jejím pozemku žádné práce spojené s předmětnou kanalizací, kterými by ji způsobil škodu. Předmětná kanalizace v tuto chvíli nemovitost žalobkyně pouze zhodnocuje, neboť rodinný dům žalobkyně je na tuto kanalizaci připojen namísto toho, aby byl odkázán pouze na septik či žumpu. Dále poukázal na historické souvislosti, zejm. na to, že žalovaný nebyl stavebníkem ani provozovatelem předmětné kanalizace, a tedy pochybení, která provázela stavbu předmětné kanalizace mu nelze přičítat; nevěděl o nich, ani o nich vědět nemohl. Pokud jde o způsob výpočtu náhrady podle § 59a vodního zákona, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5820/2016 ze dne 1. 9. 2017, v němž Nejvyšší soud uvedl, že:„ Určení přiměřené kompenzace za restrikci vlastnického práva nepředstavuje otázku skutkovou, nýbrž otázku právní, jejíž řešení znalci nepřísluší, neboť právní posouzení věci náleží výhradně soudu. Náhrada za omezení vlastnického práva má být stanovena na základě úvahy soudu zohledňující veškeré konkrétní okolnosti případu, kupříkladu intenzitu restrikce, délku jejího trvání, podmínky nabytí zatíženého pozemku, skutečnost, zda již v době převodu vlastnického práva dotčená limitace oprávnění vlastníka existovala, jakož i předpokládaný vliv příslušného omezení na tržní cenu nemovitosti.“ Vzhledem k nepřiměřenosti okresním soudem stanovené náhrady žalovaný žádal, aby odvolací soud výši náhrady s ohledem na konkrétní okolnosti případu významně snížil. Dále namítal, že okresní soud nesprávně rozhodl o náhradě nákladů řízení, když měl žalovanému náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni přiznat. Navrhoval změnu napadeného rozsudku a zamítnutí žaloby za současného přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů. 4. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání rovněž žal