12 C 267/2024-27 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 16 000 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od 4. 6. 2023 do zaplacení. Žalovaná částka 16 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení poskytnuté předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byla na účet č. , č. účtu, poskytnuta platba ve výši 16 000 Kč, kterou žalovaný nevrátil. V souladu se zákonem požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení od 4. 6. 2023, tedy od jedenáctého dne po odeslání výzvy ke vrácení částky, když celou žalovanou pohledávku získala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2023 od společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z výpisu z účtů předchůdkyně žalobkyně a žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 16 000 Kč dne 9. 2. 2022.4. Ze smluv o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem soud zjistil, že žalovanou pohledávku nabyla žalobkyně od původní věřitelky , právnická osoba, Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě žalovaného dluhu.5. Soud má za prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na účet částku v celkové výši 16 000 Kč, k jejímuž vrácení jej žalobkyně vyzývala.6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.7. Podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., stanoví výši úroku z prodlení.9. Pokud jde o jistinu, tedy částku 16 000 Kč dospěl soud při právním posouzení k závěru, že v této výši se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 NOZ má soud za to, že plnění předchůdkyně žalobkyně bylo bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat, včetně příslušenství spočívajícího v úroku z prodlení, který žalobkyni náleží podle § 1970 NOZ ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. stanovený podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době počátku prodlení.10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně měla neúspěch pouze v nepatrné části, a proto jí náleží náhrada účelně vynaložených nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 3x 300 Kč, dále třemi paušálními částkami náhrady po 100 Kč jako náhradou advokátových výdajů za tři úkony právní služby, převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu (podle § 14b odst. 5, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a příslušnou DPH. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.