20 C 304/2025-27 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi původní věřitelkou , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou proběhla jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalované dne 23. 10. 2023 částku 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. , č. účtu, s poznámkou 9860020962. Žalovaná tak získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku ze dne 26. 12. 2024 ničeho neuhradil, žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 6. 1. 2025, neboť se domnívá, že v tento den se předžalobní upomínka dostala do sféry dispozice žalované. K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 byla pohledávka postoupena původní žalobkyní společnosti De Vries , právnická osoba, ., IČ , IČO, . Následně byla pohledávka za žalovanou dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena žalobkyni, společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO žalobkyně, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 10. 2023 bylo zjištěno, že téhož dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u platební brány ThePay odeslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem: , var. symbol, . Z přípisu banky Raiffeisenbank a.s. ze dne 18. 7. 2025 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaná, přičemž dne 23. 10. 2023 byla na uvedený účet připsána platba 20 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka postoupila na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . pohledávku za žalovanou, která na základě smlouvy ze dne 10. 12. 2024 postoupila na žalobkyni pohledávky vyplývající ze smluv uvedených v seznamu pohledávek. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z podacího lístku též ze dne 26. 12. 2024 soud zjistil, že téhož dne byla žalované zaslána zásilka.7. Z listiny označené „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 26. 12. 2024 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 69 480,53 Kč do tří dnů, kdy částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 56 122,53 Kč a dále nákladů právního zastoupení 13 358 Kč. Z podacího lístku ze dne 26. 12. 2024 soud zjistil, že téhož dne byla žalované zaslána zásilka.8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.9. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.10. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:15. Z předložených listinných důkazů nevyplývá, a to ani v jejich souhrnu, že smlouvu o spotřebitelském úvěru žalovaná odsouhlasila a podepsala, a že tedy došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Bylo však zjištěno, že žalovaná obdržela dne 23. 10. 2023 od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč na svůj účet č. , č. účtu, . Dále bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.16. Soud má proto za zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla uzavřena smlouva o úvěru.17. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. Ze sdělení banky Raiffeisenbank a.s. ze dne 13. 8. 2025 vyplývá, že účet, na který byla dne 23. 10. 2023 připsána částka 20 000 Kč, je vedený na žalovanou. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně v této výši bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč žalované poskytla bez právního důvodu, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat.18. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než předžalobní výzvou ze dne 26. 12. 2024, danou k poštovní přepravě téhož dne. Uvedenou výzvou vyzvala žalovanou k úhradě do tří dnů. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 31. 12. 2024, s tím, že ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění do tří dnů, 5. 1. 2025 tak měla žalovaná plnit, a od 6. 1. 2025 je žalovaná v prodlení. Žalobkyně výslovně požaduje zákonný úrok z prodlení až ode dne 6. 1. 2025.19. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinna podle § 1970 o. z. zaplatit i úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).20. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024 a za 1 úkon právní služby á 400 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, dále 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21 % DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 273 Kč, celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 2 373 Kč.21. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č. j. 17 Co 666/2015-143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 K