20 C 420/2025-23 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi původní věřitelkou , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitelka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným proběhla jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalovanému dne 3. 1. 2024 částku 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, s poznámkou , Anonymizováno, . Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku ze dne , datum, ničeho neuhradil, žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 1. 7. 2025, neboť se domnívá, že v tento den se předžalobní upomínka dostala do sféry dispozice žalovaného. K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 byla pohledávka postoupena původní žalobkyní společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 postoupena žalobkyni, společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO žalobkyně, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 3. 1. 2024 bylo zjištěno, že téhož dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u platební brány ThePay odeslána částka 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem: , var. symbol, . Z přípisu banky , právnická osoba, . ze dne 6. 11. 2025 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, přičemž dne 3. 1. 2024 byla na uvedený účet připsána platba 20 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka postoupila na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným, která na základě smlouvy ze dne 22. 5. 2025 postoupila na žalobkyni pohledávky vyplývající ze smluv uvedených v seznamu pohledávek. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z podacího lístku též ze dne 20. 6. 2025 soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka.7. Z listiny označené „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 20. 6. 2025 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 69 387,95 Kč do tří dnů, kdy částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 56 029,95 Kč a dále nákladů právního zastoupení 13 358 Kč. Z podacího lístku ze dne 20. 6. 2025 soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka.8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.9. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.10. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:15. Z předložených listinných důkazů nevyplývá, a to ani v jejich souhrnu, že smlouvu o spotřebitelském úvěru žalovaný odsouhlasil a podepsal, a že tedy došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Bylo však zjištěno, že žalovaný obdržel dne 18. 1. 2023 od právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč na svůj účet č. , č. účtu, . Dále bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.16. Soud má proto za zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o úvěru.17. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. Ze sdělení banky Česká spořitelna, a.s. ze dne 6. 11. 2025 vyplývá, že účet, na který byla dne 3. 1. 2024 připsána částka 20 000 Kč, je vedený na žalovaného. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně v této výši bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč žalovanému poskytla bez právního důvodu, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat.18. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než předžalobní výzvou ze dne 7. 9. 2024, danou k poštovní přepravě též dne 7. 9. 2024. Uvedenou výzvou vyzvala žalovaného k úhradě do tří dnů. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 20. 6. 2025, s tím, že ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění do tří dnů, 23. 6. 2025 tak měl žalovaný plnit, a od 24. 6. 2025 je žalovaný v prodlení. Žalobkyně výslovně požaduje zákonný úrok z prodlení až ode dne 1. 7. 2025.19. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinen podle § 1970 o. z. zaplatit i úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).20. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 400 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., dále 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21 % DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 315 Kč, celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 2 615 Kč.21. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č. j. 17 Co 666/2015-143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a to z titulu porušení smluv o úvěru uzavřených mezi