7 C 269/2025-41 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k synovi – žalovanému s tím, že žalovaný je již zletilý, žalobce s ním není v kontaktu a neví, jestli studuje nebo ne.2. Žalovaný zrušením vyživovací povinnosti nesouhlasil s tím, že nadále studuje.3. Žalobce se k jednání, které se ve věci konalo dne , datum, , ačkoliv byl řádně předvolán, nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v jeho nepřítomnosti.4. Žalovaný ve své účastnické výpovědi vysvětlil, že do , datum, byl žákem základní školy, poté od , datum, nastoupil na střední školu , adresa, , kde studoval jeden rok, do druhého ročníku nenastoupil s ohledem na velký počet zameškaných hodin z důvodu jeho nemoci, poté byl veden na Úřadu práce jako nezaměstnaný a od , datum, nastoupil ke studiu na , právnická osoba, , adresa, . a to od , datum, , kde studuje dosud. Žalobce na žalovaného výživné neplatí, a to již asi čtyři roky, ničím žalovanému nepřispívá, dárky mu nedává, s žalovaným se nestýká asi od jeho osmi let, neví proč. Žalovaný i nadále žije s matkou a sestrou ve společné domácnosti, nikde nepracuje, nemá žádnou vyživovací povinnost.5. Ze spisu Okresního soudu v , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, , zejména rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo zjištěno, že soudem byla schválena dohoda rodičů o výkonu rodičovských práv a povinností k tehdy nezletilému žalovanému tak, že výživné dosud placené žalobcem na žalovaného bylo zvýšeno z částky , částka, měsíčně na částku , částka, měsíčně splatnou vždy do 20. každého měsíce k rukám matky s účinností od , datum, . Soud při stanovení výživného vyšel ze situace, kdy tehdy nezletilý žalovaný spolu se sestrou nezletilou , jméno FO, a jejich matkou žili v podnájmu v bytě o velikosti 3+1, kde za bydlení matka hradila celkem , částka, , sestra žalovaného nastoupila do první třídy základní školy, hradila dětem spoření, žalovaný byl žákem sedmé třídy základní školy, nosil brýle a ortopedické vložky, kvůli dyslexii a dysgrafii byl veden v pedagogicko psychologické poradně. Žalobce tehdy bydlel se svou partnerkou v podnájmu, kde žila i její dospělá dcera s přítelem, na nákladech na bydlení se podíleli společně. Otec byl evidován v evidenci Úřadu práce a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Žalobce měl pouze vyživovací povinnost k tehdy nezletilému žalovanému a tehdy nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, .6. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v , Anonymizováno, bylo zjištěno, že se žalovaný nenachází v evidenci osob samostatně výdělečně činných, ani v centrální evidenci zaměstnavatelů, žádný zaměstnavatel nemá žalovaného v současné době přihlášeného k pojištění, nejsou mu vypláceny žádné nemocenské dávky, ani dávky důchodového pojištění. Ze zprávy , právnická osoba, v , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován v době od , datum, do , datum, u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČO , IČO, .7. Ze zprávy , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů zaměstnání v době od , datum, do , datum, , vyřazen z evidence byl z důvodu nástupu na soustavnou příprav na povolání na , právnická osoba, technickou a zahradnickou v , Anonymizováno, .8. Jak se podává ze zprávy , právnická osoba, , kontaktní pracoviště , adresa, žalovaný v období od , datum, dosud nepobíral dávky státní sociální podpory.9. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, . bylo zjištěno, že žalovaný je žákem školy od , datum, . K tomuto datu nastoupil do prvního ročníku oboru , číslo, opravářské práce. Jedná se o denní formu vzdělávání s pravidelným vyučováním. Ke dni , datum, měl žalovaný 130 omluvených hodin, jako důvody absence byly uvedeny nemoc, nevolnost a návštěva lékaře, všechny absence jsou vždy včas a řádně omlouvány.10. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.11. Podle § 163 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.12. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.13. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.14. Podle § 912 o.z., nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.15. Podle § 913 odst. 1 o.z pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.16. Podle § 913 odst. 2 o.z při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.17. Podle § 914 o.z., je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.18. Podle § 915 odst. 1 o.z životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.19. Podle § 921 o.z., výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.20. Podle § 922 odst. 1 o.z lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu od nejdéle 3 let zpětně od tohoto dne.21. Podle § 923 odst. o.z, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.22. Podle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.23. Ve věci byl zjištěn následující skutkový stav:24. Žalovaný byl žákem základní školy v době do , datum, , poté v době od , datum, do , datum, pracoval u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČO , IČO, , poté od , datum, nastoupil ke studiu na střední škole , právnická osoba, , kde studoval jeden rok. Do druhého ročníku nenastoupil z důvodu velkého počtu omluvených hodin absencí s ohledem na svůj zdravotní stav. Od , datum, do , datum, byl evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání. Od , datum, je studentem prvního ročníkům , právnická osoba, , adresa, , příspěvková organizace, v oboru , číslo, , opravářské práce, v denní formě studia.25. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům:26. Ustanovení § 911 o. z. váže trvání vyživovací povinnosti rodičů k dětem na dobu, do které děti nejsou samy schopny se živit, a jsou tudíž odkázány na rodiče. Vyživovací povinnost rodičů k dětem tedy není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. Schopnost samostatně se živit je chápána poměrně široce a zahrnuje schopnost dítěte uspokojovat všechny své potřeby, tedy nejen výživu, ale i další potřeby včetně kulturních i bytových (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). K uspokojování (placení) všech těchto potřeb, musí mít dítě trvalý příjem finančních prostředků (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 82/2011). Dle § 911 o.z. platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní, a další, včetně potřeby bytové, jinými slovy to znamená, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí.27. Vyživovací povinnost rodičů k dětem je dána přímo ze zákona a trvá do té doby, pokud děti nejsou schopny se samy živit. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné oprá