19 C 23/2026-25 – Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci bylo zaplacení částky 10 652,26 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o kontokorentním úvěru, která byla uzavřena mezi , právnická osoba, . a žalovaným dne 3.4.2024 k účtu č. , č. účtu, . Žalovanému byl na základě uvedené smlouvy k uvedenému účtu poskytnut kontokorent ve výši 10 000 Kč, který žalovaný čerpal. Protože žalovaný překročil od října 2024 rámec čerpání kontokorentu a dluh nevyrovnal ani po té, co jej na to žalobce upozornil, stal se dluh splatný. Žalobce tak po žalovaném požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 10 652,26 Kč spolu se úrokem, který byl sjednán e výši 18,9% ročně. S ohledem na ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru) však žalobce požaduje na úroku pouze 12% ročně. Od 1.2.2025 tak žalobce požaduje jak smluvní, tak zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 12% ročně. Protože žalovaný dlužnou částku ani přes zaslání předžalobní výzvy neuhradil, domáhá se žalobce svého nároku soudní cestou. Před poskytnutím kontokorentu banka zkoumala úvěruschopnost žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., když žalovaný byl na tento postup upozorněn a k uvedenému postupu nevznesl nesouhlas.3. Soud při zjišťování skutkového stavu zhodnotil důkazy předložené žalobcem. Závazkový vztah mezi , právnická osoba, . a žalovaným má soud za prokázaný ze Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 3.4.2024, na základě které, banka poskytla žalovanému k účtu č. , č. účtu, kontokorent ve výši 10 000 Kč. Konečnou výši zůstatku na účtu, ke kterému byl sjednán kontokorent, má soud za prokázanou ze dopisu nazvaného jako Poslední výzva před podáním žaloby, kde je dne 3.2.2025 žalovaný informován, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného čerpání na shora uvedeném účtu a dluh činí částku 10 652,26 Kč. Zaslání předžalobní výzvy, kde byl žalovaný opětovně informován o výši dluhu a možnosti jeho soudního vymáhání, pokud dlužnou částku žalobci neuhradí, má soud za prokázanou z dopisu ze dne 30.9.2025.4. Z uvedených důkazů tak má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které, žalovaný dluží žalobci shora uvedenou částku, představující dlužný zůstatek z nepovoleného čerpání úvěru. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o splacení dluhu neunesl žalovaný, který byl ve věci pasivní, na doručení soudních písemnosti nereagoval.5. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah, který se řídí ust. § 2662 a následující občanského zákoníku (smlouva o účtu). Na základě tohoto ust. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit mu vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle ust. § 2665 občanského zákoníku, ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněženích prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovaného poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Zatímco tedy žalobce svůj závazek ze shora uvedených smluv splnil a poskytl žalovanému k zřízenému účtu kontokorent, žalovaný svůj závazek kontokorent řádně splácet nesplnil, debet na účtu z přečerpaného kontokorentu neuhradil, proto soud rozhodl, že žaloba byla podána po právu a žalobci nárokovanou částku přiznal.7. Smluvní úroky i úroky z prodlení se řídí ustanovením § 1970 nového obč. zákoníku. Konkrétní sazba úroku z prodlení byla stanovena dle dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž výše smluvního úroku je limitována ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl úspěch ve věci. V dané věci však soud žalobci, jako účelně vynaložené náklady, přiznal částku ve výši 800 Kč, představující zaplacený soudní poplatek. Žalobce nebyl ve věci zastoupen advokátem a jako nezastoupenému účastníkovi řízení mu dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada ve výši režijního paušálu za realizovány úkony. Žalobce ve věci realizoval dva úkony (zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby), přičemž režijní paušál s ohledem na judikát Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, činí 450 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí 1 700 Kč.9. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.