7 C 3/2026-21 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se podáním ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z titulu dlužného příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ohledně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, , za dobu od , datum, do , datum, , tj. , Anonymizováno, dní nepojištění, včetně nákladů na uplatnění pohledávky, s tím, že ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky vůči žalobkyní uplatněné pohledávce, a to ani co do její výše, ani co do důvodu. Zároveň neprokázal, že by žalovanou částku žalobkyni uhradil ve lhůtě její splatnosti.3. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil ani k tomu, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání vyslovila souhlas již v podané žalobě. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.4. V dané věci jde o spor, ve kterém hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy částku , částka, na jistině bez příslušenství. Jedná se tedy o tzv. bagatelní řízení, jež nepřipouští možnost odvolání. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (srov. § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že osobní automobil RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, , byl v rozhodném období, tj. v období od , datum, do , datum, , provozován, přičemž jako jeho vlastník a provozovatel byl od , datum, do , datum, evidován žalovaný. Jak plyne ze zprávy , právnická osoba, , adresa, , dne , datum, byla zaslána , právnická osoba, informace o registraci dotčeného motorového vozidla ve Španělsku od , datum, , a tak bylo vozidlo odhlášeno v ČR od , datum, . Skutečnost, že vozidlo v uvedeném období nebylo provozováno, případně že bylo řádně pojištěno, mohl žalovaný prokázat, avšak jak již bylo řečeno shora, k věci se nijak nevyjádřil a v průběhu řízení zůstal zcela pasivní. Zaslání výzvy k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla má soud za prokázané z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne , datum, . Žalovaný příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, ač byl o zaplacení upomínán dopisem , datum, a před podáním žaloby předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, . Splatnost příspěvku nastala dne , datum, .6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.7. Podle § 6 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.8. Podle § 12 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bylo-li dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti týkající se provozu registrovaného vozidla, doloží pojistník před počátkem přerušení pojištění pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích; jinak se pojištění nepřeruší.9. Podle § 45 odst. 2, 3, 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři (pozn. , Jméno žalobkyně, , IČO , IČO žalobkyně, , se sídlem , adresa, , dále jen „Kancelář“) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.10. Podle § 46 odst. 1, 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.11. Podle § 47 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.12. Výše příspěvku je v předmětné věci stanovena podle § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „vyhláška č. 69/2024 Sb.“) na , částka, /den. Výše dlužné částky ve výši , částka, je součinem počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (, Anonymizováno, dní, tj. za dobu od , datum, do , datum, ) a zákonnou denní sazbou za příslušný typ motorového vozidla (, částka, ). Součástí příspěvku podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., jsou též náklady na jeho uplatnění ve výši , částka, .13. Po právní stránce posoudil soud žalobkyní uplatněný nárok jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo dotčené motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 6 odst. 1 a § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 69/2024 Sb., splatný ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy žalobkyně (srov. § 46 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Pokud jde o náklady spojené s uplatněním a vymáháním zákonného příspěvku, na jejichž náhradu má žalobkyně nárok podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, soud přiznal žalobkyni částku , částka, jako náhradu účelně vynaložených nákladů na zjištění totožnosti žalovaného jako osoby povinné k úhradě příspěvku, jakož i nákladů spojených s odesláním upomínek k zaplacení dlužných částek. Vzhledem k tomu, že žaloba byla shledána důvodnou, soud jí podle § 6 odst. 1 a § 45 odst. 2, 3, 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v plném rozsahu vyhověl.14. Žalovaný se navíc ocitl s plněním svého peněžitého závazku v prodlení, pročež mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to ve výši 11,5 % ročně z částky příspěvku ve výši , částka, ode dne následujícího po dni splatnosti uvedené částky, tj. ode dne , datum, do zaplacení.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšnější žalovaný by měl nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení, avšak jak se podává z obsahu spisu, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, byl