11 C 192/2020-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 965,15 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 20. 3. 2014 smlouvu o zřízení a vedení balíčku [anonymizováno] pro č. účtu [bankovní účet], kterou se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník žalobkyně. Dne 25. 9. 2015 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o povoleném debetu, na jejímž základě poskytla žalovanému na jeho účtu povolený debet ve výši 14 000 Kč. Dopisem ze dne 23. 9. 2019 informovala žalobkyně žalovaného, že účet byl ke dni 23. 9. 2019 zrušen z důvodu zániku smlouvy dne 18. 9. 2019. Debetní zůstatek vzniklý na účtu ve výši 14 965,15 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl i před podáním žaloby k zaplacení jeho dluhu vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této ze dne 19. 5. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 13. 3. 2014 smlouvu o zřízení a vedení balíčku [anonymizováno], na jejímž základě pro žalovaného zřídila a vedla účet č. [bankovní účet]. Účastníci spolu dále dne 25. 9. 2015 uzavřeli smlouvu o povoleném debetu, na jejímž základě žalobkyně povolila žalovanému přečerpání jeho účtu do částky 14 000 Kč Smluvní vztah účastníků se řídil všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně a podmínkami žalobkyně k povoleným debetům pro fyzické osoby nepodnikatele. Z čl. 18 všeobecných obchodních podmínek soud ověřil, že žalobkyně byla oprávněna vypovědět smlouvu o účtu kdykoliv bez udání důvodů. Z čl. 13 všeobecných obchodních podmínek soud ověřil, že v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu žalovaného byl žalovaný nepovolený debet neprodleně vyrovnat. Z čl. 13 všeobecných obchodních podmínek soud ověřil oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě nepovoleného debetu na účtu žalovaného, který účet vykazoval déle než jeden měsíc. Nedílnou součástí smlouvy byl i sazebník žalobkyně (smlouva o zřízení a vedení balíčku MújÚčet ze dne 13. 3. 2014, smlouva o povoleném debetu ze dne 25. 9. 2015, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby nepodnikatele, sazebník žalobkyně). Jelikož na účtu žalovaného vznikl nepovolený debet, který žalovaný nevyrovnal, žalobkyně dopisem ze dne 2. 9. 2019 od smlouvy o účtu odstoupila. Odstoupení bylo účinné ke dni 18. 9. 2019, načež žalobkyně převedla nepovolený debet na účtu žalovaného, který ke dni 20. 9. 2019 činil 14 965,15 Kč, na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet] a běžný účet žalovaného zrušila (odstoupení od smlouvy o zřízení běžného účtu ze dne 2. 9. 2019, výpis z účtu žalovaného ze dne 20. 9. 2019, oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 23. 9. 2019). Žalovaný na svůj dluh již neuhradil ničeho (výpis z účtu č. [bankovní účet]). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 5. 2020 (předžalobní upomínka ze dne 19. 5. 2020 a poštovní podací arch). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 6. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí s přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byl uzavřen právní vztah, a to smlouva o účtu podle § 2662 o. z. a smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání pro žalovaného zřídila a vedla účet č. [bankovní účet] a zároveň žalovanému poskytla k tomuto účtu úvěr ve formě povoleného debetu ve výši 14 000 Kč. Žalovaný však limit přečerpal, když k 20. 9. 2019 činil nepovolený debet záporný zůstatek 14 965,15 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, žalobkyně v souladu s dohodnutými podmínkami odstoupila od smlouvy o účtu, účet zrušila a nepovolený debetní zůstatek ve výši 14 965,19 Kč převedla dne 23. 9. 2019 na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil ničeho a zůstal žalobkyni dlužen částku 14 965,19 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě do žalované částky 14 965,19 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, na který má žalobkyně nárok v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného. Ke dni 24. 9. 2019, tj. dnem následujícím po zrušení účtu byl již žalovaný s vyrovnáním nepovoleného debetu již prokazatelně v prodlení. 8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v náhradě nákladů za zastoupení advokátem, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), -) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Aplikace § 14b AT je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.