16 C 214/2020-41 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o nájmu nebytových prostor [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jejímž předmětem byl nájem kadeřnictví. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění uvedla následující: Žalované na základě uvedené nájemní smlouvy vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši 34 332 Kč, sestávající z částky ve výši 16 000 Kč za nájemné od ledna do října 2019 a z částky ve výši 18 332 Kč za vyúčtování energií za období od října 2018 do září 2019. Žalovaná uznala svůj dluh ve výši 34 332 Kč vůči žalobkyni dohodou o uznání závazku a o splátkovém kalendáři ze dne [datum] co do důvodu a výše a zavázala se dlužnou částku uhradit žalobkyni v měsíčních splátkách vždy nejpozději k 20. dni v měsíci, a to po 3 430 Kč v měsících leden – září 2020 a v měsíci říjnu 2020 splátkou 3 462 Kč. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho, a to ani poté, co k tomu byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně upomínkou ze dne [datum] a následně ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny dluhu za období od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože jí byla žaloba řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.). 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum rozhodnutí] smlouvu [číslo jednací] o nájmu nebytového prostoru (kadeřnictví). Žalobkyně poskytla žalované prostor k užívání podle smlouvy, žalovaná však neuhradila dlužnou částku za nájem ve výši 16 000 Kč a částku ve výši 18 332 Kč za odebrané energie. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše 34 332 Kč uznala dne [datum] a zavázala se žalobkyni uhradit dlužnou částku ve splátkách vždy nejpozději k 20. dni v měsíci, a to v měsících leden – září 2020 po 3 430 Kč a v měsíci říjnu 2020 částkou 3 462 Kč (prokázáno dohodou o uznání závazku a splátkovém kalendáři ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum] a [datum] (prokázáno upomínkou – úhrada dluhu z nájemného nebytových prostor a spotřeba energie v roce 2018 ze dne [datum] a upomínkou – úhrada dluhu z nájemného nebytových prostor ze dne [datum]). Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum]). Žalovaná na dluh nic neuhradila (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by něco hradila). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzována zejm. podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, podle kterého nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalobkyně a žalovaná uzavřely nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 o. z., žalovaná se ve smlouvě zavázala platit nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním nájmu, avšak tuto svou povinnost nesplnila. Žalovaná žalobkyni v rozporu s nájemní smlouvou neuhradila nájemné za období od ledna 2019 do října 2019 a platby za energie za období říjen 2018 až říjen 2019 (v souladu s § 2053 o. z. má soud za to, že dluh žalované trval v rozsahu uznání v době uznání dne [datum], kdy žalovaná svůj dluh písemně uznala co do důvodu a výše). 10. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila ve sjednaném termínu splatnosti, dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení. 11. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku a uložil žalované povinnost k úhradě výše uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z dlužné částky 34 332 Kč od [datum] do zaplacení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 368,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 717 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) vypočtená na základě tarifní hodnoty 34 332 Kč. Uvedená odměna je tvořena částkou 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby), částkou 1 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva), třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daní z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 150 Kč, tj. ve výši 1 501,50 Kč. Za doplnění žaloby soud žalobkyni odměnu nepřiznal, neboť bylo věcí žalobkyně, aby již v žalobě uvedla všechny rozhodné skutečnosti, včetně toho, za jaké období dlužné nájemné požaduje. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).