16 C 344/2020-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je zaplacení částky 702 Kč (se zákonným úrokem z prodlení z částky 502 Kč za období od [datum] do zaplacení) jako dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] na základě pojistné smlouvy o pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně podepsali„ pojistnou smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo]“. Jako počátek pojištění je ve smlouvě uveden den [datum], jako roční pojistné částka 1 644 Kč. Žalovaný nehradil pojistné za období za období od [datum] do [datum]. Žalovanému byla dne [datum] a [datum] zaslána upomínka a následně dne [datum] předžalobní upomínka na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě, žalovaný však neuhradil nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalovanou částku uhradil). <b>Po právní stránce soud věc posoudil následovně:</b> Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. Žalovaný jako pojistník se ve smlouvě zavázal hradit roční pojistné ve sjednané výši 1 644 Kč. Za období od [datum] do [datum] žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvě. Žalobkyně jako pojistitel má proto právo na sjednané pojistné za uvedené období ve výši 502 Kč. Žalobkyně má dále nárok na částku 200 Kč, představující smluvně sjednaný poplatek za odeslání upomínky k úhradě dlužné částky. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti (srov. § 2783 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (srov. § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to za období od [datum] do zaplacení (za které žalobkyně úrok z prodlení požaduje). Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. není třeba tento rozsudek odůvodňovat podrobněji.